Vzhledem k volebním preferencím lze předpokládat, že do budoucna tento směr ještě posílí. Stínový ministr financí ČSSD Jan Mládek se totiž dlouhodobě zasazuje o uvolnění vízového styku s Ruskem a s Čínou.
V souhrnu to znamená odklon od diplomacie vedené v minulé vládě Karlem Schwarzenbergem, který ve vztahu k Rusku i Číně vždy poukazoval na totalitní praktiky porušování lidských práv. Levicoví politici však o těchto tématech "cudně" mlčí. Prezident Miloš Zeman navíc dlouhodobě apeluje na to, aby se náš trh více otevíral ruským investicím.
Bývalý velvyslanec v Rusku Luboš Dobrovský však varuje před vážným nebezpečím. "V Rusku jsou všechny velké podniky pod přímým dohledem Kremlu, musíme počítat s tím, že tyto investice mohou být využity k oslabení naší minimálně ekonomické svobody," říká.
Pokud jde o ekonomickou diplomacii, je Rusnokova vláda, ač přechodná, velmi aktivní. Ministerstvo zahraničí zvyšuje množství konzulárních pracovníků v Rusku, Číně a třeba i Turecku. Vláda dokonce zvýšila resortu rozpočet o několik desítek milionů. Kromě Východu se má diplomacie soustřeďovat třeba i na Afriku.
V Číně mají vybrané firmy již od září možnost přednostního přístupu k získání víza. Předkládají méně dokumentů, zjednodušuje se jim administrativa. Totéž platí pro Rusko a Ukrajinu, kde však tento přístup zavedli už v lednu, tedy za Nečasovy vlády.
Politická scéna není v orientaci na Východ jednotná
Ministerstvo vnitra v čele s Martinem Pecinou zase klade důraz na rychlejší vyřizování dlouhodobých pobytů. Žádostí z Východu totiž stále přibývá a resort je nestačil odbavovat. V cizině se také otevírají další kanceláře ministerstva průmyslu a obchodu.
Ekonomickou diplomacii rozvíjela i předchozí vláda, současný ministr zahraničí Jan Kohout ji však chápe jako svou hlavní prioritu. "Doufám, že udrží i lidskoprávní linii," říká k tomu jeho předchůdce Karel Schwarzenberg. Šéf zelených Ondřej Liška si tím tak jistý není. "Vidím, že tato vláda na lidská práva rezignuje, a toho se obávám," říká. Současné vedení resortu se brání a tvrdí, že lidskoprávní charakter zahraniční politiky do střetu s ekonomickými zájmy nepřichází.
"Úprava vízové politiky je vzhledem k demografickým změnám nutnost, ale je otázka, zda v tom nehrají roli specifické zájmy členů současné vlády a vlivy podnikatelské lobby," přidává ještě pochybnosti Ladislav Mrklas z institutu CEVRO.
Ministři Rusnokovy vlády jsou totiž významně spojeni s byznysem, který je na východní trhy napojen. Martin Pecina skrze Vítkovice Power Engineering, Kohout zase působil jako prezident Smíšené česko-čínské komory vzájemné spolupráce.
