"Ze studií i zprávy České školní inspekce plyne, že když ve škole počet romských dětí přesáhne hranici 35 až 43 procent, tak se tento podíl do tří let zvýší až na šedesát procent," říká Michal Kryl ze společnosti Nová škola, která se zabývá vzděláváním menšin. Třeba na Grafické je nyní podle odhadů až osmdesát procent romských žáků.
V podstatě tak vznikají romské a neromské školy. "Považuji to za tragické," říká Jelena Silajdžičová ze Slova 21, organizace zabývající se romskou integrací.
Jelikož se sociálně slabé rodiny přesouvají kvůli zdražování nájmů z Karlína, Žižkova či Smíchova na levnější Černý Most a další sídliště, tak Kryl předpokládá, že se tato otázka přesune i do tamních škol.
"Ředitelé těchto škol se ocitají ve velmi těžké pozici a mají před sebou většinou jen dvě cesty. Buď na sobě začnou pracovat, nebo sníží nároky na děti, což je bohužel častější," vysvětluje Kryl.
Školy na větší počet romských dětí zareagovaly úspěšně
Paradoxně všem třem výše jmenovaným školám problémy pomohly. Zlepšily se. Začaly se podle Kryla dětem věnovat nad rámec, který je u běžných učitelů obvyklý, a zdá se, že si toho rodiče všímají.
"K nám nyní dávají děti i vysokoškolsky vzdělaní rodiče, kteří jsou hodně zcestovalí a mají nad těmito věcmi nadhled," vysvětluje zástupkyně ředitele základní školy Grafická Radka Jedličková.
Ředitel Jan Korda nastoupil na základní školu na karlínském Lyčkově náměstí v době, kdy sem chodilo jen 120 dětí, mnohé z nich byly romské. Trend se obrátil, dnes má žáků pět set a o místa mají místní rodiče kvůli dobré pověsti velký zájem.
"Já razím pravidlo, že nesmíme ztratit náročnost. Nabízíme program pro nadané děti i žáky ze sociálně slabého prostředí. A samozřejmě, že k nám dál chodí Romové," říká Korda.
Jeho škola, ale i Grafická, se řadí mezi inkluzivní. To znamená, že naučí děti málo nadané, ale i ty, které jednou půjdou na gymnázia.
"S každým žákem učitel pracuje individuálně. Zmapuje, co dítě neumí a co umí, a tam naváže. Díky tomu každé dítě dosáhne výsledků, jakých je maximálně schopné," vysvětluje Korda.
Práce v těchto školách je zkrátka jiná. Učitelé musí znát pravidla života rodin a dobře rozumět potížím sociálně slabých. "Ne vše jde hladce, ale respektujeme, že žáci mají specifické potřeby, a není to pro nás komplikace," říká Radka Jedličková ze školy Grafická.
Pomáhají romským dětem s úkoly i odpoledne
Například počítají s tím, že mnozí romští žáci nejsou zvyklí odjíždět od rodiny, a proto nevyrazí se třídou do školy v přírodě.
"Všem dětem nabízíme, že tu mohou být do čtyř hodin odpoledne, aby si napsaly úkoly, protože některým s nimi rodiče nepomohou, jelikož nemají takové vzdělání," popisuje Korda.
A třeba škola na Havlíčkově náměstí domácí úkoly zrušila, jelikož mnoho jejích žáků zkrátka nemá doma podmínky pro to, aby je napsali. Všechnu práci učitelé stíhají ve třídách.
Jelena Silajdžičová chce, aby se do řešení zapojil i stát. "Když neromští rodiče nechtějí dávat děti do takových škol, často argumentují, že nechtějí, aby se jejich dítě učilo pomalu," naráží na to, že část romských dětí není dobře připravená na první třídu. "To je silný argument. Proto musíme mít kvalitní školky a musí v nich být dost míst," upozorňuje.
Studie o vzdělávání romských dětí v Česku z ledna 2009 potvrdila, že právě mateřská škola je klíčová. Žáci, kteří do ní chodili, měli později ve třídách jednoznačně lepší výsledky. Problém je, že do školek chodí jen asi dvě pětiny romských dětí.
