A úterní stěhování strojů do Náměště nad Oslavou oživilo staré vzpomínky. Letka nad bochořským letištěm proletěla naposledy (více čtěte zde).
Armáda ji kvůli úsporám přesunula. Přesto s piloty kraj může dál počítat, v případě nouze přiletí a pomohou, kde bude třeba.
Na pomoc vojenských vrtulníků vzpomínají především v Troubkách, které se staly symbolem ničivých povodní v roce 1997.
"Ze střech zachránily kolem dvaceti lidí a evakuovat se jich podařilo snad kolem 1 800. Z Troubek je převážely před Prior v Přerově," vzpomíná například Alois Kosík, který v té době velel přerovským hasičům.
"Řada lidí byla na střechách garáží a domů, které už často nápor vody nevydržely a zřítily se. Vojáci ve vrtulnících tehdy opravdu doslova zachraňovali životy," vypráví starosta Troubek Radek Brázda, který před šestnácti lety odlétal z obce posledním vrtulníkem.
"Bylo nás v něm zhruba 25, ale nad Troubkami tehdy létaly kromě dopravních i další typy vrtulníků," dodává.
"Od povodní říkám, že český pilot létá i když ptáci chodí pěšky"
Armáda totiž evakuovala lidi ze zaplavených oblastí především specializovanými záchranářskými vrtulníky polské výroby W3A Sokol (v 90. letech je Česko získalo výměnou za stíhačky - pozn. red.) z bochořské základny, nicméně i s ruskými dopravními stroji Mi-17 i jejich modernizovanou verzí Mi-171Š se při podobných operacích počítá a mistrovství pilotů z Bochoře při jejich ovládání je vyhlášené.
"Piloti vrtulníků zachraňovali lidi často i ze střech domů, doslova v poslední chvíli. Přitom létali v nesmírně složitých povětrnostních podmínkách. Od povodní 1997 používám přirovnání, že český pilot létá i tehdy, kdy ptáci chodí pěšky," řekl například nedávno v rozhovoru pro Natoaktual.cz armádní generál Petr Voznica, který v roce 1997 velel záchranným operacím a díky tomu si vysloužil přezdívku povodňový generál.
Armáda i vedení Olomouckého kraje, které záchranné práce například při povodních akcích koordinuje prostřednictvím krizového štábu, ujišťují, že ani po opuštění Bochoře obyvatelé regionu v nouzi o nepostradatelnou pomoc vrtulníkových letců nepřijdou.
"Ptali jsme se na to, zda bude integrovaný záchranný systém zachován i přesto, že se stěhují. Vojáci přislíbili, že doletové časy by se neměly výrazně lišit od těch dosavadních," řekl hejtman Olomouckého kraje Jiří Rozbořil.
"V případě potřeby vrtulníky pomohou Olomouckému kraji i z Náměště nad Oslavou," potvrdil velitel základny Michal Kytlica.
Část vojáků se loučila, za "svými" stroji už se nestěhují
Podle Jiřího Rozbořila pak vrtulníky z letiště nikdy úplně nezmizí. "Nyní tam budou opravny, zázemí i palivo. Nemohu to samozřejmě tvrdit s určitostí, ale myslím si, že v případě nouze nebude žádný problém v tom, aby se na Bochoř dočasně vrtulníky vrátily a operovaly odtud," míní hejtman.
Že je odchod z bochořského letiště těžký i pro mnohé ze samotných vojáků, bylo vidět i při úterním loučení. Někteří z nich se dokonce rozhodli ukončit svou kariéru a neodstěhovat se za "svými" stroji. Týká se to například i velitele základny, který odchází do civilu.
"Co vám budu povídat, je to dlouhá doba. A v mých letech už nechci být jinde, bydlet někde po ubytovnách," říkal Kytlica s viditelným dojetím, při němž jen stěží zadržoval slzy.
Stěhování přerovské vrtulníkové letky znamená pro Přerov mimo jiné odchod 700 zaměstnanců. Odchodu armády z regionu litují i představitelé Přerova.
"Pro město je to tragédie, že armáda opouští region. Dobrou zprávou je jen to, že areál letiště nezůstane opuštěný. Jsem ale optimistou a věřím, že armáda se sem po pominutí krize opět vrátí," uvedl náměstek přerovského primátora Michal Zácha. Podle něj je chybou, že se vojáci rozhodli Bochoř opustit.
"Přerovské letiště má nejvýhodnější polohu na Moravě, snadno se z něj dostanete rychle kamkoliv, třeba i na vrcholky Jeseníků," vysvětlil.
