Na internetu se mezitím šíří pamflet s falešnou statistikou o Romech a mezi trojici nejpopulárnějších politiků se vyšvihl Tomio Okamura, který hlásá, že Romové by měli usilovat o vlastní stát.
Když jsem se ho zeptal, kde by měl být, povídal cosi o africké Habeši, že už dříve takový nápad byl. Nevím, jak vám, ale když teď slyším slovo úsvit, naskočí mi vzpomínka na vynikající Viscontiho film Soumrak bohů o temném osudu rodiny von Essenbecků v době nacismu.
Ekonom Pavel Kohout, jehož kniha dala název Okamurovu hnutí, odmítl asistovat u něčeho, co spíše než úsvit evokuje soumrak liberální demokracie. Podle senátora byl ovšem jen pomýlen intelektuálními skupinami a médii, která zkreslují jeho názory na Romy. Nikoho by nestěhoval násilně, jen by uvítal, kdyby Romové sami přišli s tím, že chtějí pryč.
Publikum pro svá slova najde. Tak jako svého času republikán Miroslav Sládek a ještě dávno před ním jiní "sekáči". Strany, které to myslí vážně s uchováním demokracie, by náckům a populistům toto téma přenechávat neměly.
Možná, kdyby se někteří politici tolik nesnažili o pomyslné třetí kolo prezidentské volby či jiní o to, kde vzít vyššími daněmi peníze na plnění štědrých sociálních slibů, napadlo by je, že i poctivou snahou o postupné řešení problému sociálně vyloučených lokalit by se dalo ve volbách uspět.
Když se člověk podívá do programů velkých parlamentních demokratických stran, rozhodně problém nestaví do popředí. "Za nejdůležitější nástroj považujeme prevenci patologických jevů, vzdělávání znevýhodněných skupin a takové úpravy sociální politiky, které povedou znevýhodněné skupiny k potřebě zapojit se na trhu práce," říká věta z programu TOP 09 trochu složitě, že je třeba donutit pracovat ty, kteří zneužívají dávky, a zajistit, aby jejich děti chodily do školy.
ODS slibuje posílení policistů v problémových lokalitách i to, že umožní obcím omezit provoz sběren kovů a že z třetího přestupku bude trestný čin.
Znovu se chce vrátit k povinné veřejné službě 20 hodin týdně pro ty, kdo jsou déle než půl roku bez práce a berou podporu. Sociální demokraté zase vidí recept v omezení hazardu v sociálně vyloučených lokalitách či posílení výstavby sociálních bytů. Všechny strany tvrdí, že zatrhnou to, jak majitelé ubytoven vydělávají na dávkách na bydlení.
Řada z těchto věcí by jistě pomohla, a pokud lidé v rozbouřených regionech uvidí, že práva i povinnosti platí pro všechny, účast na pochodech klesne. Ta nejdůležitější změna je však v myšlení většinové společnosti. Bez toho, že se část veřejnosti přestane dívat na Romy paušálně skrz prsty jako na ty, kdo se vyhýbají práci a zneužívají dávky, budou dál přitahovat posluchače ti, kteří to nejen s Romy nemyslí dobře. Když se o to vážně nezačnou zajímat demokratické strany, jež chtějí hlasy voličů, může přijít skutečný soumrak.
