Bydlení v drahých ubytovnách chudým platí stát. Úřady to chtějí zarazit

Štědré příspěvky státu na bydlení pro sociálně slabé končí u vydřiduchů, kteří za nájemné na ubytovnách požadují částky často srovnatelné s cenami nájmů luxusních bytů. Suma vyplacená nejchudším lidem na bydlení se přitom od loňského roku zdvojnásobila. Úředníci chtějí "ždímání" nájemníků majitelům zarazit.

Cena nájmu na obyčejné ubytovně je často srovnatelná s nájemným v luxusním apartmánu v centru Prahy (ilustrační fotografie). | foto: Karel Pešek, MAFRA

Nájemné dvanáct tisíc korun v ubytovně pro chudou čtyřčlennou rodinu ve čtyřtisícové obci? Nic výjimečného. Bydlení přece zaplatí stát.

Na této úvaze založili svůj byznys majitelé desítek a možná stovek ubytoven po celém Česku. Dávky nejchudším lidem, doplatek na bydlení, se během jediného roku zdvojnásobily. V roce 2011 vyplatil stát 0,9 miliardy, loni už 1,7 miliardy a letos byla tato suma překročena už v srpnu.

Důvodem je rostoucí dlouhodobá nezaměstnanost, ale především štědrost dávky. Provozovatel ubytovny nashromáždí do několika málo místností i více rodin a od každé inkasuje doplatek na bydlení. Dohromady tak může nevyhovující prostor na ubytovně vynést tolik, co nájemné v luxusním bytě v Praze.

Zmíněný případ v úvodu je z jihočeské obce Větřní. Běžná cena dvoupokojového bytu, kde rodina nemusí sdílet sociální zařízení a kuchyň s nikým jiným, je v této lokalitě 5 500 korun.

Jenže získat běžné nájemní bydlení je tam pro Romy, jichž se problém především týká, téměř nemožné. "Když devatenáct z dvaceti bytů v domě budou obývat rodiny z většinové společnosti, tak při dnešním "anticikanismu" ve společnosti může nastěhování bezproblémové romské rodiny způsobit majiteli velké potíže," vysvětluje Martin Kovalčík z organizace Člověk v tísni.

Problém je, že Romové ani mnozí jiní sociálně slabí lidé se obvykle neorientují na internetu, a tudíž si nedokážou najít levný pronájem. Proto končí na předražených ubytovnách a s dávkou od státu.

Jak chce stát zarazit zneužívání příspěvků na bydlení Čtěte v sobotu, 14. 9.

MF DNES v počítači
MF DNES pro iPad a iPhone

"Bylo by třeba propojit sociální práci obcí s agendami výplaty sociálních dávek," říká Marcela Ottová, zástupkyně ředitelky českolipského úřadu práce.

Potíže začaly gradovat poté, co bývalý ministr práce a sociálních věcí Jaromír Drábek odstřihl výplatu dávek na bydlení od obcí a svěřil ji úřadům práce. Jejich pracovníci nestíhají práci v terénu, takže nikdo v ubytovnách nezjišťuje, za jakých podmínek tam lidé bydlí.

To chce ministerstvo změnit. Nabere nové úředníky a vyšle je na sociální šetření do místa bydliště žadatelů o dávky. Na doplatek totiž není automaticky nárok, jeho výše závisí na úvaze úředníka.

"Je to první pokus o řešení předraženého ubytování, na výsledek si musíme počkat," říká Martin Šimáček, ředitel vládní Agentury pro sociální začleňování.