Informaci o odškodnění zveřejnilo slovenské ministerstvo financí, jež žádost obdrželo. Vnuk Jana Antonína Bati John Nash žádost o kompenzaci komentovat nechtěl, detaily prý zveřejní příští týden.
"Konečný výsledek nedokážu předpovědět, ale soudím, že právně i morálně je náš nárok velmi silný," řekl Nash deníku Hospodárske noviny. Podle právního zástupce Peciny Baťovi upřednostňují finanční vyrovnání. Jeho výši by měly stanovit úřady. Slovenské ministerstvo financí žádost o vyplacení náhrady odmítlo komentovat s odůvodněním, že se s ní nejprve musí obeznámit.
Pod Baťův koncern patřilo na Slovensku vícero podniků. V zemi vybudoval průmyslová centra Partizánske, Svit, Nové Zámky a Bošany. Prostřednictvím akciové společnosti vlastnil i Bojnický zámek.
Slovensko letos v dubnu, stejně jako dříve Česko, zrušilo trest dlouholetého vězení a propadnutí majetku, který československý soud v roce 1947 Janu Antonínovi Baťovi v nepřítomnosti uložil. Právě na základě tohoto verdiktu bratislavského okresního soudu se Baťovi příbuzní rozhodli žádat slovenské úřady o vyplacení náhrady za znárodněný majetek.
Česká justice očistila Baťovo jméno už v roce 2007 a také v Česku se potomci podnikatele soudí o náhradu škody za majetek, který stát obuvníkovi vzal po druhé světové válce kvůli údajné spolupráci s nacisty. V Česku se pět potomků Jana Antonína Bati domáhá náhrady škody za 56 milionů korun.
Nejde o první případy, kdy Baťova rodina žádá odškodnění. Například jedna z dědiček zlínského podnikatele loni v prosinci definitivně neuspěla ve sporu o náhradu za znárodněný majetek. Stížnost Brazilky Dolores Liljany Bata Arambasic odmítl bez veřejného jednání český ústavní soud.
Jan Antonín Baťa byl nevlastním bratrem zakladatele obuvnického impéria Tomáše Bati. Když Tomáš v roce 1932 zahynul při letecké nehodě, zaujal v podniku jeho místo. V roce 1941 odjel do Brazílie, kde později také zemřel. Národní soud v Československu ho po druhé světové válce označil v nepřítomnosti za zrádce a kolaboranta a majetek firmy znárodnil.
