Pandu velkou čínští diplomaté používají v mezinárodních vztazích jako "dárek na usmířenou". Tradici započal již Mao Ce-tung, když v roce 1972 daroval dvojici medvídků Spojeným státům po historické návštěvě tehdejšího amerického prezidenta Richarda Nixona. Od té doby Peking daroval pandy několikrát. V roce 2008 je například vyslal na Tchaj-wan.
Jeden stát, tři komunityObyvatelstvo Belgie tvoří dvě hlavní jazykové a politické komunity: na severu žijící Vlámové, kteří tvoří asi 60 procent populace, a převážně na jihu a v Bruselu žijící frankofonní Valoni. Předmětem jejich konfliktů jsou především jazykové otázky. Hlavní překážkou rozdělení země je dvojjazyčné hlavní město Brusel. V zemi také žije menší německá komunita. |
Avšak zdá se, že ani pár chlupatých vyslanců dobré vůle nedokáže v Belgii překlenout hlubokou jazykovou a politickou propast mezi severním Vlámskem a frankofonním Valonskem.
Plánovaný příjezd dvou pand v Belgii vyvolal spor o to, na které straně pomyslné barikády zvířata najdou nový domov. Čtyřletý samec, jehož jméno v překladu z čínštiny znamená "Zářící Hvězda", a samice jménem "Pěkná" se tak stali záminkou pro další zintenzivnění dlouhodobého napětí v zemi.
Vlámský předseda vlády Kris Peeters požaduje vysvětlení, proč vláda medvědy posílá do soukromé zoo ve Valonsku, a nikoli do historické Antverpské zoo. Její vedení už vyjádřilo své zklamání a rozhořčení.
Vlámští politici nařkli socialistického premiéra Elio Di Rupa, že byl při jednání s čínskou vládou o umístění pand podjatý. Dříve totiž působil ve funkci starosty ve městě Mons, které se nachází nedaleko od vybrané valonské zoo. Rozhořčeni jsou i separatisté z Nové vlámské aliance, podle kterých premiér Valony zvýhodňuje.
Di Rupo však trvá na tom, že zoo byla vybrána "profesionálně" a jakoukoli podjatost popírá. "Příchod těchto dvou pand je pro Belgii čest. Prohlubuje důvěru mezi našimi národy," pronesl Di Rupo během své návštěvy v Číně.
Pandy do Belgie dorazí na jaře příštího roku.