Verdikt, který experti považují za průlomový, padl ve zřejmě prvním případu rozhodovaném od přistoupení Ruska k haagské konvenci. Až dosud ruské soudy zpravidla rozsudky cizích soudů neuznávaly a potomky ruských občanů do ciziny nevracely. V dřívější praxi tak neměli šanci cizinci, kteří se pokoušeli získat zpět děti, které jim jejich někdejší ruský partner či partnerka odvezl do Ruska.
"Moskevský městský soud rozhodl o uplatnění rozsudku nejvyššího soudu Anglie a Walesu na území Ruska, a tím zavázal otce, aby vrátil děti matce," uvedla mluvčí soudu, citovaná stanicí BBC.
V případu Ilji a Rachael Neustadtových se státoprávní poměry v rodině komplikovaly i tím, že i ruský otec míval svého času americké občanství, všechny tři děti se jim narodily ve Švýcarsku, synové Daniel a Jonathan dostali americké i ruské občanství, Daniel navíc i německé.
V lednu 2011 se rodina přestěhovala do Londýna, kde Rachael zakrátko obvinila Ilju, že se dopouští domácího násilí. Během rozvodového řízení soud rozhodl, že děti zůstanou u matky. V prosinci 2012 však starší synové (pár má ještě ročního Meira) odjeli s otcem do Ruska na novoroční prázdniny. Zpět se už nevrátili.
Američanka dvakrát, letos v únoru a červenci, přiletěla do Moskvy, ale otec ji nenechal se syny samotnou, a tak se obrátila na moskevský soud. Její advokátka se v žalobě odvolala na haagskou konvenci, která od 1. června letošního roku platí i v Rusku. Tato úmluva zajišťuje vrácení dětí, "unesených" jedním z rodičů, a také chrání právo rodičů na styk s dítětem.
Podle advokátky Mariny Zacharinové to byl první případ uplatnění haagské konvence v ruském soudnictví.
Rodiče z Česka se dětí unesených do Ruska zatím nedočkali
Roky už trvá například spor Zdeňka Hromádky a jeho ruské manželky Olgy o mezitím již osmiletou dceru. Český soud sice už při rozpadu manželství v roce 2007 svěřil předběžným opatřením jejich dceru Annu do péče otce, Hromádková však následně s dcerou vycestovala do Ruska a už se nevrátila. Od té doby se otec marně domáhá vrácení Anny do Česka, a to navzdory pravomocnému českému verdiktu.
Hromádkův případ není v Rusku nijak ojedinělý. Mnoho Rusek se touží provdat do zahraničí, případné rozčarování však poté často řeší útěkem do vlasti i s dítětem. Za tohoto stavu čas od času docházelo i k dramatickým "únosům dětí" přes hranice v obou směrech. Spory se snažili urovnávat i vysoce postavení diplomaté a politici.
