Povinnost lékařům připomnělo ministerstvo práce a sociálních věcí. "Zaměstnavatelé, lékaři i osoby samostatně výdělečně činné mají povinnost podávat dokumenty České správy sociálního zabezpečení pouze elektronicky od začátku letošního roku," uvedl resort v tiskové zprávě s tím, že povinnost má roční odklad. Platit tedy začne od ledna 2014.
Pro lékaře to znamená například změnu u neschopenek. Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) od ledna už nebude výkazy přijímat poštou nebo osobně, ale jen elektronicky.
Jenže podle oficiálních dat každá pátá ordinace ambulantního lékaře nemá připojení na internet a bezmála polovina lékařů elektronizaci zdravotnictví nefandí (více o průzkumu mezi lékaři čtěte zde). Zkrachoval i loňský pokus ministerstva zdravotnictví nařídit povinné vybavení ordinací internetem vyhláškou (více čtěte zde).
Jak to funguje teď a jak by to mělo fungovat od ledna 2014V současné době doktoři vypisují neschopenky (tedy rozhodnutí o dočasné pracovní neschopnosti) rukou, na psacím stroji, nebo tiskárnou. Na Okresní správu sociálního zabezpečení je nosí osobně, nebo je posílají poštou. Neschopenka je pětidílný propisovací tiskopis. První díl tvoří hlášení OSSZ o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, druhý díl je průkaz práce neschopného pojištěnce a hlášení OSSZ o ukončení dočasné pracovní neschopnosti, třetí díl je hlášení zaměstnavateli o vzniku dočasné pracovní neschopnosti, čtvrtý díl je žádost o nemocenskou a poslední rozhodnutí o ukončení dočasné pracovní neschopnosti. V případě elektronizace bude mít neschopenka nadále pět dílů, prostřednictvím internetu lékař úřadům bude posílat dva z nich: hlášení OSSZ o vzniku pracovní neschopnosti a hlášení OSSZ o ukončení pracovní neschopnosti. "Ostatní díly, určené pro pojištěnce a zaměstnavatele ošetřující lékař vytiskne a předá pojištěnci," informovala mluvčí ČSSZ Jana Buraňová. |
"Dvacet procent lékařů nepracuje na počítači, čtyřicet procent nemá přístup ke spolehlivému internetu," vyjmenoval prezident České lékařské komory Milan Kubek.
"Pokud to v lednu nastane, zhroutí se systém vyplácení nemocenských dávek. Desetitisíce lidí nedostanou nemocenské dávky, protože lékaři by nemohli komunikovat se sociální správou," řekl prezident České lékařské komory Milan Kubek.
"Dávali bychom pacientům dál neschopenky v papírové formě a bylo by na nich, zda si u ČSSZ něco vyjednají, či nikoliv. Ale já si nedovedu představit, že bychom takto nemocné lidi trestali," dodal Kubek.
Mluvčí ČSSZ Jana Buraňová ale pacienty uklidňuje. Podle ní jim nic nehrozí. "Pojištěnec není nijak postihován za to, že ošetřující lékař případně nesplní stanovenou ohlašovací povinnost. Splnění této povinnosti řeší Okresní správa sociálního zabezpečení (OSSZ) přímo s dotyčným lékařem," tvrdí. "Způsob komunikace ošetřujícího lékaře s OSSZ nemá dopad na zpracování a výplatu dávek nemocenského," dodala.
Lékaři už elektronicky komunikovat mohou, zájem není skoro žádný
Lékaři chtějí, aby povinnost elektronické komunikace ze zákona zmizela. Nebo aby byla znovu odložena. I proto, že podle Kubka lékaři o povinnosti nevěděli a nestačili se na ni připravit. Lékaři tvrdí, že Českou lékařskou komoru, ani ministerstvo zdravotnictví kvůli tomu nikdo neoslovil.
To odmítá ministr práce a sociálních věcí v demisi František Koníček. "Přestože ČSSZ zavedla e-podání dokumentů jako vůbec první organizace veřejné správy a průběžně o něm informuje všemi dostupnými prostředky, lékaři tuto formu komunikace bohužel zatím tolik nepoužívají," tvrdí Koníček.
Elektronicky mohou s ČSSZ lékaři komunikovat od roku 2010. Buraňová iDNES.cz řekla, že z milionů pracovních neschopností lékaři elektronicky vykáží jen několik desítek za rok. Přesto Kubek tvrdí, že další odklad by lékaře přivedl k tomu, aby se do systému sami zapojili.
Je to pohodlnější, vábí lékaře stát. Ti oponují, že jde komplikaci
Elektronická komunikace je podle Koníčka v zájmu lékařů, protože šetří čas i peníze. "Je možné ji využít 24 hodin denně z domova či z kanceláře bez cestování po úřadech, pouze za pomoci počítače a připojení na internet, s elektronickým podpisem či datovou schránkou," uvedl ministr.
Kubek to vidí jinak. "S datovou schránkou je člověk pořád v napětí, že mu uteče nějaká pošta, kterou bude systém považovat za doručenou. Chcete-li si uchovávat zprávy delší dobu než měsíc, musíte za to platit. Chcete-li dostat SMS, že vám něco přišlo, musíte taky platit. Elektronický podpis vám platí rok, pak ho musíte obnovit, to stojí taky peníze," uvedl příklady.
Ministr práce, šéf lékařské komory i zástupce vedení České správy sociálního zabezpečení se proto sejdou v úterý, aby problém projednali.
Statistiky ČSSZ ukazují, že za posledních 12 let ubývá lidí v pracovní neschopnosti a rapidně i počtu prostonaných dnů. Zatímco v roce 2001 Češi prostonali 119 milionů dnů, loni to bylo 54 milionů (statistiku ČSSZ najdete zde). Může to být i tím, že lidé si kvůli nemoci berou více dovolenou (více čtěte zde).
