Archeolog Milan Vokáč se stále ještě úplně nevzpamatoval z nálezu, který učinil minulý pátek odpoledne.
"Prožil jsem při tom euforii podobnou zřejmě té, jakou znají drogově závislí, když si píchnou heroin. Pro tyhle chvíle štěstí jsem se dal před lety na vědu," začal své vyprávění a na rty se mu dral úsměv.
"Zavolali mě k rutinní obhlídce výkopů na autobusovém nádraží uprostřed Třebíče. Jak jsem hlínou postupoval hlouběji a hlouběji, docházelo mi, jak důležitého okamžiku jsem svědkem," popisoval.
Vrstvy v zemi a drobné artefakty, které s kolegou odkryl, dokládají skutečnost, o níž historikové dlouho jen spekulovali, ale neměli pro ni pádný důkaz. Totiž že v samém počátku existence benediktinského kláštera v Třebíči, založeného roku 1101, tepal běžný život taky v osadě v prostoru dnešní Stařečky na protějším břehu řeky Jihlavy.
Až dosud se odborníci museli spoléhat pouze na první písemnou zmínku a ta světské osídlení území Třebíče datuje o sto let později.
Jen pár metrů od výkopu pendlují tisíce cestujících
Podle Vokáče se stává jen naprosto výjimečně, aby se v hustě osídlených centrech měst, kde se už mnohokrát kopalo, podařilo najít něco zcela průlomového jako nyní.
Místo výkopu je na zatravněné ploše. Pár metrů odtud pendlují tisíce cestujících a stovky autobusů. Že se pod obyčejným trávníkem nachází takový historicky cenný poklad, neměl nikdo ani tušení.
"Původně se Stařečka, což bylo vlastně předměstí, jmenovala Stařice. To mělo evidentně svůj důvod, byla stará. Co jsme pod nánosy objevili, je zřejmě zemnice," naznačil Vokáč.
Zemnice byla zemljanka, ovšem podle archeologa to nelze brát nějak pejorativně. "Že obydlí vzniklo zahloubením do země, ještě nemuselo znamenat, že bylo chudé. Život v suterénu měl své výhody, okolní terén dobře izoloval. A často bývaly takové příbytky stejně luxusně vybavené jako hrady," zmínil.
Mezi drobnostmi, které příkop vydal, byl taky zkorodovaný nožík. Archeolog připomněl, že v té době bylo železo velmi ceněné, mnohokrát se přetavovalo do nových a nových předmětů. "Ne jako dnes, že je nepotřebné vozíme do sběrných surovin," podotkl Vokáč.
Město by rádo lokalitu zachovalo, přemýšlí o stavební uzávěře
Právě úlomky keramiky, které zdobí vlnky, a ozdoba záušnice jsou podle odborníka dokladem, že tu lidé žili už ve dvanáctém století. Bronzové záušnice nosili muži i ženy. Zavěšovaly se na čelenku.
Další zajímavostí je hrouda strusky. Archeolog říká, že tu mohla být rovněž kovárna.
"Budeme se sem s kolegy v následujících týdnech vracet podle toho, jak nám to investor úprav na autobusáku, tedy město, dovolí. Máme v úmyslu podrobně dokumentovat území. Nálezy pak budou vystaveny v Muzeu Vysočiny," vysvětlil Milan Vokáč, který v této instituci pracuje.
Starosta Třebíče Pavel Heřman je objevem překvapený, historie ho zajímá, takže si nenechal archeologův podrobný výklad ujít.
"Území, na němž za socialismu v 80. letech vzniklo autobusové nádraží vybouráním části Stařečky, je z pohledu urbanistů stále nedokončené. Jsou tu nelogičnosti jako jednostranná Nezvalova ulice, v níž je místo unikátního objevu. Teď bude asi rozumné to tu nepřebagrovat," řekl starosta.
"Chceme to tu nechat celistvé pro budoucí podrobnější průzkum, na nějž bychom nyní museli hledat peníze složitě. Budeme diskutovat například o stavební uzávěře této malé lokality," dodal Heřman.
