Právě vrcholí jejich sezona. Kdysi jich bývaly v polích celé armády, v současnosti jsou čím dál tím větší vzácností. Během letošního léta jich třeba několik hlídá pole mezi Čížovem a Rančířovem nedaleko Jihlavy. Další osamocený hastroš je vidět v Hladově.
"Strašáci se dřív za našich babiček stavěli opravdu často, nyní jsou vidět mnohem méně. Jejich význam není ani tak v ochraně úrody, jako spíš v pocitu majitele pozemku, že udělal maximum proti nezvaným hostům, hlavně zvěři," říká prezident Agrární komory Jan Veleba.
Strašáci se dávali hlavně do brambor a do obilí. Stávali také v ovocných sadech, kde měli odradit ptáky. "Myslím si, že úrodu moc neochrání. Po čase si na ně zvěř zvykne a nebojí se jich," míní Veleba.
"To já si myslím, že smysl mají. Třeba jen v tom, že sluší krajině," říká muž z Čížova procházející kolem pole s řadou hastrošů. Jeden z nich má na sobě vybledlé a přesto fešácké tričko s kdysi populární švédskou rockovou skupinou Europe.
Nejvíc strašáků hlídalo dnem i nocí v dobách, kdy převažovala malá pole rozdělená mezemi.
"To byla doba před socializací, která začala v polovině padesátých let. Dnes už jsou strašáci k vidění poměrně málo. Nedávno jsem ale byl na Slovensku na Oravě a tam se naopak drží stále," poznamenal Jan Veleba.
A co je tedy dnes účinnější jako ochrana úrody? Co předčí strašáky, kteří vytrvale stojí na místě a vzdorují prudkým bouřím i pražícímu slunci?
"Pokud se týká obilí, tam žádná zvláštní ochrana před zvěří není potřeba. U brambor by potřeba byla, ale spíš než před zvěří, tak před polním pychem. Velkým problémem začínají být rozsáhlé škody na kukuřici, které způsobují velké stavy divokých prasat. Tam by pomohly jedině výrazné redukce jejich stavů," říká Veleba.
"A vinaři používají zvukové plašiče a někdy i přímo střelbu z brokovnice," doplňuje Václav Špaček, ředitel Okresní agrární komory na Žďársku.
Hastroše vytlačují z lánů i pachové ohradníky. Pachová stopa bývá umístěná na tyčích, které jsou rozmístěny po okraji pozemku. Je kombinací pachu člověka a predátorů, například vlka. Vydrží až čtyři měsíce a odrazuje zvěř. Zatím se ale užívá hlavně v okolí silnic, aby se zabránilo střetu zvěře s auty.
