Správní rada Horákovi v pondělí přiznala 508 922 korun. Odměna se týká ledna až listopadu loňského roku.
"Beru to z pohledu klasického pracovněprávního vztahu. Součástí manažerské smlouvy byla i nějaká výše odměny vázaná na kritéria, která schválila správní rada. Výše odměny vzešla z vyhodnocení plnění těchto kritérií," řekl iDNES.cz předseda správní rady a náměstek ministra zdravotnictví Petr Nosek.
Členové správní rady mohli Horákovi přiznat na odměně více než 1,2 milionu. Nakonec mu ale dali pouze 41 procent z této částky, protože podle správní rady nesplnil všechny podmínky, na základě kterých se odměna vyplácí.
"Splněny byly položky, které souvisí s komunikací s pojištěnci či obrazem pojišťovny. Naopak pan tehdejší ředitel nesplnil ekonomická kritéria odměny. To znamená, že pojišťovna skončila v minusovém hospodaření a odměna za tuto část nebyla vyplacena," popsal člen správní rady Jiří Rusnok (LIDEM).
VZP si koupí od IZIP portálDalší pokus o odstříhnutí pojišťovnu přijde na sto milionů |
Horák na funkci rezignoval loni v listopadu, v době, kdy jeho odvolání připravil ministr zdravotnictví Leoš Heger a koalici loajální členové správní rady VZP. Jeho působení v čele pojišťovny přitom bylo dlouhodobě kritizováno. Heger například tvrdil, že pojišťovna nehospodaří dobře a chová se netransparentně. Kvůli projektu IZIP samo ministerstvo podalo trestní oznámení. Horákovo jméno se také objevovalo v telefonátech mezi pražským primátorem Pavlem Bémem a lobbistou Romanem Janouškem (více čtěte zde).
"Pokud se na tu odměnu díváte podle definovaných kritérií, pak je vzhledem k objemu prostředků, které přes pojišťovnu tečou, akceptovatelná. Druhý úhel pohledu je ten, že na odměnu pan ředitel neměl nárok vůbec, ale to jsme rovnou žádná kritéria nastavovat nemuseli," domnívá se člen správní rady Jiří Skalický (TOP 09).
"Ačkoliv u pana bývalého ředitele do očí nejvíce bijí negativní kroky, na druhou stranu je třeba brát v potaz, že pan exředitel odpovídal za mnoho financí a pojištěnců," doplnil Rusnok. VZP ročně hospodaří s více než 150 miliardami, pojištěno je u ní více přes šest milionů obyvatel.
Protonové centrum žaluje VZP, chce 93 milionů
Členové správní rady se také v pondělí dozvěděli, že Protonové centrum v Praze se na konci července obrátilo na Rozhodčí soud při Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Žádá po něm, aby VZP nařídil úhradu 93,47 milionů korun.
Podle VZP firma žádá částku jako ušlý zisk, protonové centrum tvrdí, že jde i o škodu, kterou mu pojišťovna způsobila tím, že neproplácí jeho léčbu.
"Bereme to jako standardní krok protistrany. Protonové centrum se domáhá nároku, který vyplývá ze smlouvy, u níž rozporujeme její platnost," řekl Kabátek.
"Veškeré vstřícné kroky a návrhy ze strany protonového centra byly až dosud ze strany vedení VZP ignorovány. Proto jsme se rozhodli podniknout příslušné právní kroky. To zahrnuje i vymáhání konkrétní vyčíslené škody za období do konce června," uvedl Vladimír Šulc, který má v Protonovém centru v Praze na starosti vnější komunikaci. Dodal, že cílem žaloby není získat peníze, ale přimět VZP, aby pacienty posílala právě k nim a ne do Mnichova.
