"Nejprve mi očesali během jediné noci všechny meruňky, potom broskve. Soused nade mnou už podruhé za sebou přišel o broskve, na jaře mu sklidili záhon česneku, o kousek dál vybrali okurky a rajčata ze skleníku," rekapituluje ztráty na jednom konci zahrádkářské kolonie na Malém Břevnově Gustav Skála.
Na opačném konci má pronajatou zahradu Josef Vrlík. Zkušenosti má však stejné.
"Od listopadu mě vykradli už popáté, zachránil jsem sice letos česnek, ale přišel jsem o cibuli, rajčata, okurky i papriky. Za poslední týden byli zloději tady v okolí třikrát," popisuje Vrlík, předseda zdejší kolonie.
Za dlouhá léta, co se stará o zeleninové záhony a ovocné stromky, může srovnávat. Že si občas někdo odnese ze sousedova pozemku pár rajčat nebo mrkve bez dovolení, jaksi patří ke koloritu zahrádkářských osad.
"Ale že někdo takhle profesionálně obírá úrodu ovoce, to opravdu dříve nebývalo," dodává.
Úroda ovšem nemizí jen z této jediné osady. Ztrácí se i na Veleslavíně, v Motole, na Skalce, stejně jako třeba na Jenerálce v Dejvicích.
"Tam se krádeže opakovaly tak často, že se vedení zdejších zahrádkářů domluvilo se strážníky, aby tam od srpna pravidelně chodili na kontroly. V osadě hlídkují v noci mezi desátou a čtvrtou ráno," říká mluvčí Prahy 6 Adam Halmoši.
Sami pěstitelé drží v koloniích hlídky
Dobrovolné hlídky mladších zahrádkářů občas dohlédnou na pozemky na Malém Břevnově. Jenže to má jeden nedostatek. "Když kontrolujeme zahrádky v noci, krade se ve dne. Proto mám trochu obavy, jestli v tom nemají prsty samotní zahrádkáři," uvažuje Vrlík.
Místopředseda pražské organizace Českého zahrádkářského svazu Rudolf Peterek má strach, že to bude ještě horší.
"Když stojí kilo jablek čtyřicet a broskví šedesát korun, není se čemu divit. Lidi nemají peníze, navíc je to jednoduchý způsob, jak si rychle přivydělat," komentuje Peterek to, co náměstek ředitele pražských strážníků Ludvík Klema lakonicky shrne do úsloví: "Příležitost dělá zloděje."
Ještě před pěti deseti lety bílili zloději většinou chatky. Hodilo se jim kovové nářadí, které mohli zpeněžit ve sběrnách, a k tomu případně přihodili i brambory, mrkev nebo jablka.
"Také zahraniční dělníci šetřili tím, že kradli snadno dostupné jídlo. Teď to ale často funguje jinak - krade se, protože se ovoce a zelenina snadno prodá na tržištích, ve stánku u silnice nebo v obchodech. Jako samopěstitel nemusí prodejce dokládat, odkud úrodu má," vysvětluje Klema.
Ohlídat úrodu, aby počkala na právoplatného majitele, není jednoduché. "Určitě se vyplatí, když lidé i relativně malicherné krádeže ohlásí," nabádá drobné pěstitele z metropole mluvčí policie Tomáš Hulan.
Krádež pár kilogramů třešní sice není trestný čin, ale jen přestupek, ovšem pokud se podaří ve statistikách zachytit nějaký trend nebo rizikové místo, mohou začít policisté a strážníci jednat. Třeba právě tím, že na místo budou častěji posílat hlídky.
