Lidé volají do ezoterických pořadů s tím, že chtějí znát věštby do budoucna, rady léčitelů či dokonce vyléčit skrze televizní obrazovku. Paušální ceny za minutu hovoru s "věštcem" bývají však nestandardně vysoké.
Stěžovatelé potom upozorňují zejména na obrovské provolané částky, ale i na potenciální nebezpečnost obsahu těchto pořadů, zejména pokud věštci stanovují zdravotní diagnózu.
REPORTÁŽ: Ucházel jsem se o práci věštce. Smlouvu mám |
Toto snadné vydělávání na lidech s vážnými problémy či v nouzi se podle Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) stává reálným sociálním problémem.
Možná postižitelnost těchto pořadů z hlediska zákona je ovšem velmi nízká, proto RRTV přistoupila k rozhodnutí obrátit se na diváky. V tiskové zprávě shrnuje základní informace a doporučuje divákům důkladné zvážení všech aspektů telefonátu před tím, než zvednou telefon.
Ve zprávě hlavně upozorňuje na fakt, že v takových pořadech jde společnostem o zisk a nikoliv o altruismus. Divák při sazbě desítek korun za minutu potom čeká na spojení i několik minut, a to nezávisle na tom, jestli moderátor ve studiu tvrdí opak. Nezřídka se stává, že se nakonec nedovolá vůbec, ale za hovor musí zaplatit v řádech tisíců korun.
Pokud už se telefonující k věštci dovolá, radí RRTV, aby všechny rady a diagnózy bral s maximálním odstupem a nadhledem. Pokud věštec, jasnovidec, léčitel a podobně poté požádá o další kontaktování v budoucnu, měl by si divák uvědomit, že zájem může být jen čirou snahou o zvýšení zisku. Divák by se také měl zajímat o obchodní podmínky nabízených služeb, které jsou dostupné na internetu.
Kolik lidí si u RRTV stěžovalo a o kolik peněz v hovorech přišli, se zatím redakci nepodařilo zjistit.
Před sedmi lety byl tento fenomén označen za problém v Katalánii ve Španělsku. Na společném zasedání Rady a katalánského regulačního orgánu zaznělo, že největším problémem v katalánském vysílání jsou věštecké a léčitelské pořady. V Čechách tehdy nic podobného nebylo, protože se tu podobné pořady vůbec nevyskytovaly.
