Číšník v restauraci Marinero, která leží přímo na pobřeží, náhle zbystří. Stačilo, abych vyslovila to jméno - Roman Janoušek. Musí ho znát, jsem si jistá, protože Marinero stojí přímo pod třípatrovou vilou, kterou si už před deseti roky vlivný český lobbista koupil. Přesto číšník reaguje velmi nevrle.
"Vím, čí je ten pozemek, ale nemůžu vám to říct. Hlavně tady nic nefoťte," odsekne. "A jestli to tedy chcete vědět, tak je to jednoho Američana," zavrčí nakonec a s nevraživým pohledem se vysmekne zpět obsluhovat hosty.
O něco později mi říká stařičký muž, který sedí opodál na zápraží svého domu, že číšník je zároveň i majitelem Marinera. A s Janouškem se zná velmi dobře. "V době, kdy tu pan Janoušek není, stará se mu o dům, má od něho i klíče," tvrdí starý muž.
Můj přítel miliardář
V hlavním středisku severní Dalmácie se Roman Janoušek usídlil téměř před deseti roky. Nikdo z jeho sousedů tehdy nemohl tušit, že to bude znamenat výraznou proměnu celé lokality a že v okolí Janouškovy vily nezůstane kámen na kameni. Ze čtyř domků v poklidné čtvrti Diklo, které stály v první a druhé řadě u moře na ulici Krešimirova obala, nezbyl jediný.
Místo nich nyní leží na propojených pozemcích jen zbytky suti připomínající, že ještě před pár měsíci se tu bouralo ve velkém. Za vysokým provizorním plotem se ukrývá lukrativní, rozlehlá parcela přímo u pláže. Od vody ji odděluje jen silnice.
Oficiálně ale Roman Janoušek v Zadaru nic nevlastní. Vila formálně patří chorvatské společnosti Magnitudo, v jejím čele stojí blízký Janouškův přítel a jeho někdejší společník ve firmě Swiss Czech Marketing, Zoran Kazimirović.
Právě Kazimirović již čtyři roky působí jako předseda představenstva další společnosti Ora Print, v níž do roku 2002 figuroval jako místopředseda i český lobbista. A Ora Printu také patřil automobil, jímž Janoušek před rokem v opilosti způsobil nehodu, při které srazil a vážně zranil vietnamskou podnikatelku (o soudu, který začal nehodu projednávat, čtěte zde).
Firmě Magnitudo ovšem podle dostupných informací v chorvatském katastru nemovitostí patří minimálně ještě jedna nemovitost - úzký pruh půdy rozkládající se mezi pozemkem s Janouškovou vilou a místem, kde ještě před pár měsíci stávaly v první řadě u moře domy starousedlíků. V současnosti na této parcele stojí garáž náležící k Janouškově rezidenci. Kolem dokola je pozemek obehnán stejným zeleným provizorním plotem jako dolní parcela se zbytky stavební suti.
"Je to jednoho českého miliardáře," odpovídá mi v první chvíli bezelstně na dotaz, komu vila a přilehlé pozemky patří, barman v dalším z nedalekých podniků. Když zjistí, že se o kontroverzního Čecha zajímá někdo z médií, bleskově vycouvá a odpověď přehodnotí. "Nevím, čí to je," tvrdí najednou. "Je to můj přítel, takže se o něm s vámi bavit nebudu," odmítá jakýkoli další rozhovor na téma Janoušek.
Obyčejný člověk, který vypadá jako dělník
Podobně skoupí na slovo jsou i další majitelé okolních barů a kavárniček. O Janouškovi se nechtějí bavit, a pokud už přeci jen pár slov utrousí, tak jen v tom nejlepším světle. "Je to úplně obyčejný člověk. Vypadá spíš jako nějaký dělník než milionář," popisuje českého lobbistu majitel menší kavárničky. "Čas od času sem přijde," připouští.
Roman Janoušek ve svém luxusním automobilu v chorvatském Zadaru. Snímek je z roku 2012.
Není divu, že se mu moc nechce rozprávět o zahraničním hostovi. Janouškova návštěva totiž vždy znamená slušný zisk. "V místních restauracích mají Janouška v oblibě. Za útratu dvou kafí v hodnotě pěti eur v nich nechá i se spropitným klidně 20 eur," popisuje poměry ve čtvrti Diklo novinářka Suzana Bandićová z lokálního deníku Zadarski list.
Zatímco se dotyčný restauratér už poněkolikáté vyhýbá přímé odpovědi a ujišťuje mě, že Janoušek je naprosto obyčejný a normální člověk, na ulici před jeho podnikem moji pozornost upoutá něco zajímavějšího. Kolem totiž zrovna projíždí tmavě hnědé Porsche Cayenne (ve stejném typu auta srazil opilý lobbista cizinku, z místa ujel a hrozí mu za to až osmnáctiletý trest) s českou registrační značkou. V Zadaru to není běžné, na rozdíl od Makarské a dalších letovisek sem totiž příliš Čechů nejezdí. Pokud tu jsou turisté, tak jsou podle značek z Německa nebo Itálie.
Hnědý vůz sice Janouškovi patřit nemusí, majitel kavárny nakonec ale poněkud překvapivě prozrazuje, že lobbista v Zadaru skutečně je. "Ano, včera jsem ho zahlédl," potvrzuje napůl šeptem
Staví si lobbista hotýlek nebo kavárnu?
Co Janoušek v Zadaru na pozemcích po čtyřech domech chystá, nikdo přesně neví. Případně se o tom lidé nechtějí bavit.
"Slyšel jsem, že si tu chce Janoušek postavit malý hotýlek, ale povídá se i o tom, že by tu chtěl mít kavárnu," zprostředkovává mi stařičký pán klepy starousedlíků. Než však stihne doříct větu, přiřítí se odkudsi jeho syn a vynadá mu. "Co se tu máš s kým co bavit o těhle věcech?" zažene staříka ze zápraží do domu. "A vy si hleďte svého. Tohle není nic pro vás," varuje mě.
Roman Janoušek před hlavním líčení u Městského soudu v Praze. (16. července 2013)
Příliš jasno v tom nemají ani zadarské úřady. "Momentálně neevidujeme v elektronické formě žádnou žádost o stavební povolení na tomto místě," vysvětluje mluvčí města Ivana Dačićová. Podotýká však, že Janoušek, respektive firma Magnitudo, mohla o stavební povolení požádat v papírové podobě, jen se to zatím nedostalo do elektronické evidence. "Máme zde kvůli změně legislativy stohy papírových žádostí, které ještě nebyly zpracovány," dodává mluvčí.
Že zpracování nepokračuje skutečně příliš rychle, dosvědčuje i pohled do chorvatského katastru nemovitostí. Objevují se v něm totiž data naposledy z listopadu 2011 a podle nich jsou stále formálně jako vlastníci parcel (čísla 1096/21, 1096/25, 1096/27 a 1096/28) vedeni někdejší obyvatelé zbouraných domků. "Nekić, Jagodić, Trošeljac," vyjmenovává jména rodin, které zde kdysi bydlely, stařík sedící na zápraží svého domu. Všechna opravdu korespondují s daty uvedenými v katastru.
Janouška ostatně zatím nic k dalším stavebním aktivitám netlačilo. Poslední domy, které podle místních nakoupil, zmizely zhruba před čtyřmi měsíci. Pak museli dělníci pryč, ve vybraných částech Zadaru totiž platí během turistické sezony zákaz stavebních prací. Končí 1. září a teprve pak se mohou do čtvrti Diklo vrátit těžké stavební stroje. Možná zde začne poté vznikat skutečně nový hotel, mohl by se třeba jmenovat "U Voldemorta".
