Kdo může nejvíce vytěžit ze situace, kdy Rusnokova vláda nezískala důvěru, ale zároveň se rozpadla i vládní koalice?
V tuto chvíli samozřejmě levice, veškeré preference směřují k levici. Ovšem vzhledem k tomu, že v tuto chvíli je u moci vláda prezidentská, kterou sestavil prezident Zeman, vláda, která nemá důvěru parlamentu a vláda, která se částečně opírá o SPOZ nebo sympatizuje s SPOZ a prezidentem Zemanem, tak to určitě může být výhodou pro Zemanovce, protože ta vláda bude dělat takovou politiku, se kterou se bude snažit SPOZ před volbami identifikovat. Může dělat taková populární až populistická opatření, která budou mít za úkol přitáhnout pozornost a volební podporu.
Nejvíc teď samozřejmě může prodělat ODS, pro kterou je situace v tuto chvíli mimořádně složitá. Ta strana je uvnitř rozvrácená, ztrácí voličskou podporu. Je na úplně zanedbatelných číslech volební podpory a není tu žádný signál, že by se to za tu dobu mohlo vylepšit. Pokud do té doby státní zástupce Ištvan přijde ještě s nějakou další kauzou, může se ta situace naopak ještě zhoršit.
Hledání vládyVOLBY: Sněmovna se rozpustí příští pátek DŮVĚRA: Rusnok ve Sněmovně neuspěl VZKAZ ZRÁDCŮM: Zalezli jste jako krysy ZRADA: Dva členové ODS odešli ze sálu a nehlasovali ÚLEHLA: S Mynářem se znám, ale to nehrálo roli PEAKE: Koalice se rozpadla, hlasovat nebudu REAKCE: Česku vládne král Miloš I. ZEMAN: Nechá vládnout Rusnoka v demisi do voleb ŠŤASTNÝ: ODS může zachránit jedině Klaus KALOUSEK: Hrozí tu systém putinovského typu |
Může krize ODS pomoci jiným pravicovým stranám?
Osobně si myslím, že na tom může vydělat TOP 09 a Starostové, pokud je do té doby nějaký takovýto skandál také neschvátí. A pak možná některé z neparlamentních stran, jako třeba lidovci, možná zelení, kteří se v těch minulých volbách do Sněmovny nedostali, a teď by mohli profitovat odlivu voličské podpory některých parlamentních stran.
Myslíte si tedy, že by se lidovci nebo zelení ve volbách mohli dostat do Sněmovny?
Ta kampaň bude relativně krátká, od chvíle, kdy se Sněmovna usnese na rozpuštění, musí být volby do 60 dnů. To je v podstatě velmi rychlý proces. Bude velmi záležet na tom, jak jsou strany na volby připravené, jak dokáží mobilizovat své síly. Ten potenciál tam nepochybně je.
Mají šanci malé strany, které zatím ještě v parlamentu nebyly, například hnutí ANO 2011 Andreje Babiše nebo Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury?
To je vždycky velký otazník, protože tam opět bude záležet na kampani, bude záležet na penězích, které do té kampaně vloží. Je zřejmé, že třeba u pana Babiše peníze nebudou problém. Úspěch nelze vyloučit. Na druhou stranu čím více bude takovýchto subjektů, tím více se hlasy rozloží, a tím je pravděpodobnější, že větší počet subjektů nedosáhne na tu pětiprocentní hranici, tak jak to ostatně bylo v minulých volbách v roce 2010, kdy propadl obrovský počet hlasů právě proto, že se hlasy rozptýlily mezi mnoho takových subjektů. Hned několik z nich se dostalo na hranici mezi čtyřmi a pěti procenty, ale stále jim to pro postup do Sněmovny nestačilo.
Média o hlasování, v němž Rusnokova vláda nezískala důvěru, mluvila jako o prohře Miloše Zemana. Vidíte to skutečně jako jeho prohru?
Rozhodně to není prohra. Stejně tak to není výhra. Ale pro Miloše Zemana se teď naskytne velmi zajímavé období, kdy opět bude moci extendovat svůj vliv a posilovat svoji pozici v politickém systému. Uvědomme si, že pokud skutečně dojde k tomu, že bude rozpuštěna Sněmovna, aby mohly být předčasné volby, přestane existovat dolní komora parlamentu. Nebude fungovat nejsilnější politická instituce v naší zemi, instituce, která má současně za úkol kontrolovat vládu. A vláda je v tuto chvíli bez důvěry.
Politolog Tomáš Lebeda.
To znamená: zbude tady vláda bez důvěry, zbude tady Senát, který je celkově slabý a navíc v tuto chvíli levicový, a zbude tady prezident s velkými politickými ambicemi. Z tohoto rozložení mi jasně vychází, že je to obrovská příležitost pro prezidenta, jak opět posílit svůj vliv, zvláště, když ten druhý subjekt v exekutivě, vláda, má malou legitimitu, a navíc je prezidentovi maximálně loajální. Takže to je pro prezidenta obrovská příležitost a myslím si, že takováto příležitost není prohrou.
Jak vidíte situaci v ČSSD, co se týče vlivu Miloše Zemana i poměrů uvnitř strany? Bohuslav Sobotka v otázce důvěry Rusnokově vládě zjevně musel ustoupit.
ČSSD podceňuje Miloše Zemana a hodně podceňuje fungování parlamentních procedur. Podle mě je hlasování o důvěře vlády hlasování o parlamentním poloprezidentském režimu. Ti, co hlasovali pro důvěru této vlády, v podstatě připustili, že jsou ochotni přijmout pravidla poloprezidentského režimu, kdy vládu nesestavuje většina v parlamentu, ale kde ji sestavuje prezident na základě své vůle. A jestliže toto byla sociální demokracie jednou ochotna akceptovat, ať se nediví, když jí do jejího vládního počínání bude v budoucnosti prezident velmi aktivně zasahovat. Zásadní střety mezi vládou a prezidentem bych očekával právě ve chvíli, kdy vláda bude levicová, sociálně demokratická nebo nějaká koaliční.
Pro prezidenta by vůbec nejlepší bylo, kdyby vláda byla menšinová, sociálně demokratická, slabá. Za těchto okolností si myslím, že by se pokusil převzít otěže a maximálně vytvořit dojem, že on je ten, kdo diktuje politiku a vláda ji vykonává. Ale to bude chtít ostatně udělat za všech okolností. To znamená, že on bude chtít působit dojmem, že on je ten, kdo diktuje agendu, kdo říká, co se má udělat, a vláda to vykonává.
