Rusnokovu vládu podpoří ČSSD, komunisté, Věci veřejné a exministr školství Josef Dobeš. To je ale málo. Proti vládě budou ODS, TOP 09 a většina nezařazených poslanců.
"Plus minus 95 a něco," odhadoval ještě po úterním večerním jednání s poslanci ČSSD. Přislíbených hlasů má přitom oficiálně jen 92. Ve středu ráno Rusnok zamířil za poslanci LIDEM a nestraníky, kteří se stranou spolupracují. Čtveřice Dagmar Navrátilová, premiérův jmenovec Jiří Rusnok, Jana Suchá a Radim Vyslouži ale premiéra poslouchat nechtěla a odešla. "Mám už měsíc stejný názor. Jsme parlamentní demokracie a vláda se má opírat o většinu z parlamentu," řekl iDNES.cz Vysloužil. A poslance, kteří ho byli ochotni poslouchat, tedy Karolínu Peake, Viktora Paggia a Lenku Andrýsovou, premiér nepřesvědčil. "Budou hlasovat proti," řekl po jednání Rusnok. A působil sklesle.
K tomu, aby se Rusnok vůbec dobral alespoň k číslu 92 poslanců, kteří ho podpoří, přispělo i to, že předseda ČSSD Bohuslav Sobotka sám dospěl k tomu, že v jeho straně i mezi jejími příznivci převažuje názor, že má ČSSD Rusnoka podpořit. A sám to navrhl.
Rusnokova cesta za hlasy |
"K demokracii patří i respekt k názoru členů a voličů. Je to kompromis, který sjednotil sociální demokracii," vysvětloval pak svůj veletoč. "Ustoupil jsem ze svého vyhraněného stanoviska," přiznal ale nakonec. Spokojil se s tím, že jeho strana navrhne úpravu ústavy, aby se zpřesnily pravomoci hlavy státu. (více o Sobotkově obratu zde).
Strany bývalé vládní koalice ODS, TOP 09 a LIDEM chtějí ale hlasovat proti vládě a ukázat, že "stojednička" stále existuje. Spolu s těmito stranami ji tvoří ještě nezařazený poslanec Michal Doktor, dříve člen ODS. Proti vládě hodlají hlasovat také bývalí sociální demokraté, dnes národní socialisté Jiří Paroubek a Petr Benda. To je dohromady 103 poslanců.
6. srpna 2013. Předseda ČSSD Bohuslav Sobotka otočil a je pro podporu vlády Jiřího Rusnoka:
Strany bývalé koalice chtějí také ve Sněmovně prosadit výzvu prezidentovi Miloši Zemanovi, aby v souladu s ústavou a ústavními zvyklostmi konal tak, aby Česká republika měla legitimní vládu, která by disponovala důvěrou Poslanecké sněmovny "Neexistuje žádná jiná vláda, která by se mohla opírat o podporu v Poslanecké sněmovně," uvedla šéfka Sněmovny a kandidátka pravicových stran na premiérku Miroslava Němcová.
Jestliže skutečně Rusnok nezíská důvěru, má ale prezident Zeman více možností. Může klidně znovu jmenovat Rusnoka premiérem a dát mu i druhý pokus o vládu, nebo tuto druhou šanci svěřit některému ze členů jeho kabinetu, například Martinu Pecinovi či Janu Fischerovi. Další možností je, že Zeman dá skutečně šanci pravici. Může k sestavení vlády vybídnout i ČSSD nebo si svolat strany a jednat s nimi o rozpuštění Sněmovny s tím, že by do voleb vládl Rusnok i bez důvěry. Ústava navíc nemá termín, dokdy má být premiér v druhém pokusu jmenován.
