Ti, kteří kurzem u cizinecké legie prošli, jej popisují jako skutečné peklo. Neustále hrozí zranění a výjimkou není ani smrt. Netrénovaný člověk bez výstroje prý tady přežije jen tři až pět dní.
Studenti z brněnské Univerzity obrany jezdí do džungle Francouzské Guyany už několik let a v hodnocení vždy patří k nejlepším účastníkům.
Letos si drsný výcvik vyzkoušeli Miloš Pánek a Michal Holub. Čekaly na ně obtížné úkoly při nekonečných pěších přesunech pralesem, bezpočet překážkových drah ve vodě, v bahně i na stromech.
"Cesta je nepřehledná a vy musíte běžet. V bahně jsou všude kořeny, které nevidíte. Musíte spěchat, skáčete z velkých výšek, lehce si zlomíte nohu, vypíchnete oko," popsal své zážitky Michal Holub.
Kurz pořádá 3. pluk pěchoty cizinecké legie. Legionáři zde mají asi třicet zkušených instruktorů pro výcvik v rovníkových oblastech a speciální základnu přímo v džungli, odkud se vyráží do náročných terénů. Výcvikové středisko leží asi 200 kilometrů od města Kourou.
Je to nekonečná džungle, kde je orientace těžká, obrovská vlhkost, nečekané lijáky a hlavně všudypřítomné smrtící nástrahy v podobě jedovatých zvířat, hmyzu i rostlin. Časté jsou úrazy, bezvědomí, šok nebo svalový třes z vyčerpání, krvavé odřeniny či zlomené nosy. Ke zranění dochází hlavně na překážkových dráhách, kde někteří účastníci padají doslova na hlavu.
Při neustálém máčení ve zdejších vodách se dostaví infekce velmi rychle. Nohy jsou po celou dobu pobytu v džungli mokré, proto je snáze napadají různé bakterie. Ale nejen končetiny, prakticky celé tělo je ohroženo.
"Ruce máte servané do masa, protože se neustále držíte lana, představte si tu bolest. Ale na ni člověk nemůže myslet, to by musel kurz vzdát po prvním dnu, ne-li hodině. Nohy vám namokvají a dostane se do nich infekce, plísně. Někomu tam dokonce slezly nehty," konstatoval Miloš Pánek.
Komáři a moskyti přenášejí malárii. Všudypřítomné drobné mušky zase způsobují leishmaniózu, tedy nekrózu tkáně. Nezbytná jsou preventivní očkování, antimalarika a používání speciálních velmi silných repelentů. Na některá nebezpečí však očkování a přípravky nestačí. Jen zkušenosti a opatrnost.
"Ropucha tam váží deset kilo a je jedovatá. Může vás kousnout tarantule, uštknout had. Ten zabíjí ale i tak, že spadne ze stromu, bouchne vás do hlavy a je konec. Někteří jsou totiž tak obrovití a těžcí," vypočítal Pánek.
Vrcholem celého kurzu bývá čtyřdenní mise s jediným cílem - přežít. Vojáci účastníky vysadí v džungli bez jídla a ti zůstanou odkázáni jen sami na sebe. S minimální výbavou, pár náboji a znalostmi, které jim instruktoři v předchozích dnech vtloukali do hlavy. Sehnat něco k snědku není přitom vůbec lehké. Dužinu ze stromu, kraby a s trochou štěstí nějakou tu rybu.
Oba Češi to všechno zvládli. Obstáli a jejich čety, do kterých byli rozděleni, získaly maximum bodů. V individuálním hodnocení se oba umístili na desátém místě a získali každý nejvyšší možnou odměnu - prestižní odznak jaguára.
