List The Telegraph se ve svém textu odkazuje mimo jiné na muže, který se představil coby Muhammad, tedy nejběžnějším muslimským jménem. A přiznal, že není pravé. "Přidal jsem se k revoluci, ale nyní si myslím, že jsme ztratili směr i cíl," říká bojovník, který pochází z města Rakka na severu Sýrie.
"Město kontrolují (islamističtí) extremisté. Moje rodina se přesunula na vládou kontrolované území, protože v našem městě není bezpečno," pokračuje. "Asad je příšerný, ale tamti jsou ještě horší," dodává podle listu.
Server ostrovního deníku píše, že někdejší rebelové reagovali na amnestii, kterou vyhlásil Asadův režim. A další režimní nabídku údajně zvažují. Nicméně, jde stále jen o velmi malou, ba zanedbatelnou část rebelů. Jen Svobodná syrská armáda (FSA), převážně sekulární vojenské seskupení bojující s Asadovými vojáky, má odhadem na 80 tisíc příslušníků. V islamistických skupinách pak bojují další desetitisíce ozbrojenců.
Z řady zdrojů je však zřejmé, že povstalecký tábor je nyní dramaticky rozdělen. V některých oblastech spolu dokonce bojovali - či bojují - umírnění rebelové s islamistickými radikály, kteří do Sýrie přišli často ze zahraničí. List The Guardian již v květnu napsal, že část bojovníků z FSA přeběhla k rovněž protiasadovským, ovšem náboženským radikálům. Do Sýrie podle ne zcela ověřených zpráv dokonce na pomoc rebelům přicestovali i pákistánští Talibanci.
Situaci syrských povstalců navíc značně zhoršil fakt, že se na Asadovu stranu nejpozději v červnu otevřeně přidali dobře vycvičení i vyzbrojení milicionáři z Hizballáhu, libanonského hnutí radikálních šíitů. Převahu na bojišti nyní zhodnocují i Asadovi propagandisté, kteří se jistě snaží přilákat zpět do režimního tábora ty Syřany, kteří nesouhlasí s islamistickým viděním světa. A chtějí bezpečí pro svoji rodinu či vesnici.
