Při monstrózní akci policejního protimafiánského útvaru z poloviny června všem spadla čelist a v němém úžasu zírali, co se to tady děje.
Teď jsme o pět týdnů starší a o několik procesních kroků soudů, žalobců a policistů zkušenější. A čím dál častěji se ozývají kritici zmíněné razie. Co jí vyčítají?
Někteří ji ve svém paranoidním vnímání světa berou jako nástroj ke svržení Nečasovy vlády a přenechání politického prostoru mocichtivému prezidentovi. Důkazy pro to sice nemají, nicméně jejich vývody běžně najdete na internetu i v novinách.
Pak bývají slyšet názory, že policejní akce byla blamáží, neb velkým rybám typu lobbistů Rittiga a Janouška se nic nestalo a menší ryby z obvinění vyklouzly kvůli imunitě.
No a do třetice zaznívají názory politiků, kteří nás varují před neomezenou zlovůlí nikým nevolených prokurátorů a policistů, kteří prý chtějí bourat po léta fungující politickou praxi politických dohod. Když o tom plamenně mluví expremiér Nečas, je to v kontextu případu Jany Nagyové a spol. pokusem o obhajobu vlastní přítelkyně, a jak známo, obviněným lidem je dovoleno hájit se jakkoliv. Včetně odmítnutí výpovědi.
Když však bývalý prezident Klaus oznamuje, že se zde právě bourá náš polistopadový systém, důvod k zamyšlení to je. K zamyšlení o tom, jak takový systém vlastně funguje.
"Ukázalo se, že represivní aparát má potenci pod maskou šíření dobra zlikvidovat celý politický systém," apeluje Klaus.
Co se tady vlastně pod maskou šíření dobra stalo? A neskrývá i on něco pod maskou varování před těmito kroky? Není to "zlo", které se v politice a podnikatelském suterénu, jak tomu říká Nečas, zabydlelo tak pevně, že si bez něj někteří už politiku ani neumějí představit? Co je normální a co už ne? Co máme ještě tolerovat a kdy už je dobré proti tomu systému zasáhnout?
Na to všechno nám, doufejme, odpoví soud. Ne policisté, ne bývalý prezident Klaus - ostatně sám je velkým symbolem "systému", o němž hovoří.
Dlouhý ponor do suterénu
Všechno je jednou poprvé, pravil k této megakauze v sobotních Lidových novinách šéf Nejvyššího správního soudu Baxa. Také policie poprvé udělala razii v nejvyšších patrech politiky. Rok a půl sledovala zmiňovaný "suterén", kde se kují pikle, domlouvají zakázky a rodí politické dohody (hodně detailů všem odkryly odposlechy exprimátora Prahy Béma s lobbistou Janouškem). Případ se rozvětvil do nečekané šířky. Policie a žalobci mluví o třech vzájemně propojených částech.
Vezměme si je postupně.
Takzvané trafikování. Aby rebelující poslanci ODS na podzim neshodili vládu, vzdali se mandátu a výměnou za to dostali místa ve státních firmách. Po pěti týdnech od obvinění se právě toto jeví jako nejslabší článek celé operace. Zaznívají argumenty, že se to děje dlouhá léta, všichni se nad tím sice ošklíbají, ale pořád se jede dál. A najednou to má být trestné? Po rozhodnutí Nejvyššího soudu, že exposlance Tluchoře a spol. chránila imunita, jejich stíhání asi skončí, a my se tak soudního verdiktu nedočkáme. Máme ale být spokojenější? Neříkám, že toto jednání je na kriminál, ale smířit se s pocitem, že člověk s poslaneckou imunitou smí dělat, co je ostatním zapovězeno, se mi nechce.
Pojďme dál. Zneužívání Vojenského zpravodajství ke šmírování Nečasovy manželky. Skandál snad největších rozměrů, přesahující hranice Česka. Je-li toto pravda (žalobce Ištvan mluví o dokončování případu a brzkém soudu), pak je správné, že vláda padla, proradní generálové jsou stíháni a ředitelka premiérovy kanceláře odstřižena od svého vlivu. V tomto případu rozhodně zatím nemáme důvod mluvit o policejní blamáži.
A třetí část? Klientelistické vztahy lobbistů s politiky, v jejichž důsledku se prodražovaly veřejné zakázky. Sem míří hodně kritických ostnů, právě proto, že za to nikdo, žádný Rittig, žádný Janoušek, obviněn nebyl. Policie před pěti týdny zabavila pět dodávek dokumentů, které pod dohledem advokátů postupně vyhodnocuje. Prý je to práce možná na dva, na tři měsíce. Takže teprve za čas uvidíme, co z analýzy dokumentů v kombinaci s rok a půl sbíranými informacemi z odposlechů policii vyjde.
Volat teď po tom, aby Rittiga s Janouškem okamžitě obvinili, nebo aby se policejní vyšetřování odehrávalo v on-line přenosu, kdy všichni vidíme na vše, co je ve spisech, může znamenat dvojí: buď naprostou neznalost toho, jak policie pracuje, anebo strach z toho, co se pod maskou vyšetřování najde.
Já každopádně se svým názorem, jestli akce z poloviny června byla, nebo nebyla blamáží, počkám. Stejně tak s odpovědí na to, co je v této kauze vlastně dobro a co zlo.
