Nám dobře známé pěvecké soutěže získávají velkou popularitu i v jedné z nejortodoxnějších muslimských zemí. Od doby, kdy Američané s podporou vzbouřenců vytlačili v roce 2001 Taliban, se vlastnictví televize v Afghánistánu šíří raketovým tempem.
Dnes na území válkou poškozené země vysílá na 75 televizních stanic. Éterem se tak šíří rozsáhlá nabídka pořadů včetně západních seriálů a zábavních show. Na druhé straně nicméně v řadách společnosti roste i odpor proti takzvaným cizím hodnotám, které podle muslimských radikálů zaplevelují afghánskou kulturu.
Do boje proti talentovým show se nyní rozhodl vytáhnout člen parlamentu Abdul Sattar Chavásí. "V dolní komoře jsem jasně prohlásil, že začínám džihád proti těmto show a podobným programům ve vysílání afghánských stanic," řekl. Chavásímu a jeho stoupencům vadí nejen to, že ženy v soutěžích vystupují odhalené, ale také že zpívají západní písně a tančí.
Jeho tažení není zdaleka jediným ani prvním "voláním do zbraně" proti prorůstání západní kultury do afghánské společnosti. Zdá se však, že má největší naději na úspěch. Podle poslance už totiž afghánský ministr informací přislíbil, že se "nepřijatelným" obsahem vysílání bude zabývat.
"Podívejte se na ten název - Hlas Afghánistánu, jak skvěle to zní, ale když se zaměříte na obsah té soutěže, vůbec žádné prvky afghánských zvyků ani kultury v něm nenajdete," zdůvodnil své stanovisko Chavásí.
Terčem kritiky se stala i zpěvačka a jedna z porotkyň talentové show, Aryana Sajídová, která se narodila v Kábulu, ale nyní žije v Londýně.
Četné příspěvky na sociálních sítích ji napadají za to, že nenosí šátek a navrhují jí, aby raději než vystupování v televizi zvážila, jestli by se lépe nehodila pro práci "mužský společnice."
Podobné názory jako poslanec Chavásí sdílí i řada obyčejných Afghánců včetně mladých lidí. "Sledovala jsem Hlas Afghánistánu, ale nelíbí se mi, jak jsou porotci oblečení, hlavně ženy. Je to úplně jako na Západě," dala najevo svou nelibost 24letá studentka Aminulláh Kaderiová.
Jiní Afghánci ale podobné pořady považují za známku rostoucí svobody a demokracie v zemi, kde Taliban během své vlády v letech 1996 až 2001 veškeré televizní i rádiové vysílání striktně zakazoval.
