"Odvolání obdržel krajský úřad 24. června, na vydání rozhodnutí má zákonnou lhůtu dvou měsíců," uvedla mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Hanáčková.
Šanovská věžBytový dům ze skla a oceli má mít 2 podlaží pod zemí s garážemi a 22 nadzemních pater se 160 byty. Vedle má být koupaliště a další dvoupodlažní parkoviště. Nepravidelné ocelové výztuhy mají vyvolávat dojem, že se stavba vlní. Stát by měla ve vilové čtvrti u Aquacentra v lázeňské části Teplic. |
Pokud úřad odvolání zamítne, bude mít Třešnák volnou cestu k získání stavebního povolení.
Třešňák měl původně stavební povolení na sedmipatrový dům v Jankovcově ulici, ale poté na stavebním odboru teplického magistrátu uspěl s žádostí o výjimku, aby mohl projekt změnit a požádat o povolení na stavbu dvaadvacetipatrového kolosu.
"Předložená žádost o udělení výjimky respektuje ustanovení stavebního zákona, dokumentace respektuje urbanistickou hodnotu území," odůvodnil mimo jiné vydání výjimky šéf stavebního odboru Oldřich Lukeš, který současně zamítl 50 námitek odpůrců projektu.
Třešňák mluví o chystaném projektu jako o svém snu. Má podporu i teplického primátora Jaroslava Kubery, jemuž se takzvaná Šanovská věž zamlouvá. "Není to žádný panelák, je to hezká stavba," uvedl k vizualizacím domu, který má nabídnout na 160 bytů či bazén.
Kritikům vadí, že věž do čtvrti nezapadá
Proti projektu se však postavili někteří obyvatelé dotčené části města, kteří poukazují na to, že mrakodrap naruší historickou a architektonickou celistvost místa.
"Ten dům tam absolutně nezapadá," uvedl třeba teplický opoziční zastupitel Tomáš Jarolím, jehož sdružení European Initiatory Institute také podalo proti výjimce odvolání.
Autor projektu architekt Petr Sedláček připouští, že chtěl svým návrhem rozpoutat diskusi.
"Za svým návrhem si samozřejmě stojím," podotkl v jedné internetové debatě o svém projektu s dovětkem, že jeho návrh představuje protiváhu satelitním domečkům užírajícím prostor a krajinu.
Koncepce stavebního rozvoje není promyšlená, říká architekt
Například architekt Jan Hanzlík, který spravuje web Teplice/Teplitz mapující architekturu v lázeňském městě, celkový vliv věže na okolí nevnímá osudově.
"Nemyslím si, že by to zásadně narušilo ráz místa, nebyla by to taková katastrofa," soudí. Připouští však, že budova by mohla být nižší.
"Šanovský park a okolní vily mají jiný charakter. Já bych to v tom místě navrhl jinak," dodává k projektu.
Hanzlíkova kritika míří spíše jinam. Podle něj záměr vybudovat dvaadvacetipatrový mrakodrap spíše ilustruje fakt, jak nepromyšlená a kusá je koncepce stavebního rozvoje města.
"Vadí mi, že se každý pozemek a to, co se na něm bude stavět, vnímá jako oddělená jednotka, která s ostatními částmi města nesouvisí. V tomto smyslu je věž takový výkřik," upřesňuje Hanzlík.
Místo, kde má mrakodrap stát, je výjimečné
O něco dál jde ve své kritice architekt Petr Starčevič z architektonické kanceláře Kolpron, který se vývojem a povahou tváře Teplic dlouhodobě zabývá.
"To místo je mimořádně významné a tím spíš se musí uplatnit hledisko, které by mělo umocnit v tom nejlepším slova smyslu charakter této části města. A to rozhodně žádný osmdesát metrů vysoký mrakodrap nemůže udělat," říká Starčevič.
Výjimečnost místa podle něj spočívá v jeho rázu.
"Jsou tam nóbl vily, je tam zástavba z konce Rakouska a navazující prvorepubliková kvalitní zástavba třípatrových činžáků. Pak tam končí šanovský bulvár s parkem uprostřed, přičemž bulvár je obestavěný solitéry lázeňských domů. Charakter a ráz toho prostředí bude poničen bez ohledu na to, jak ta věž bude konkrétně řešena v detailu," tvrdí Starčevič.
