Skoro to začíná vypadat, jakoby egyptským prezidentem napříště nemohl být už nikdo, jehož příjmení nezačíná na M.
Po Husním Mubarakovi, který nejlidnatější arabské zemi vládl třicet let a na jehož svržení pak v lednu a únoru 2011 stačilo osmnáct dní, přišel Muhammad Mursí. Ten byl prvním demokraticky zvoleným prezidentem země, do úřadu nastoupil koncem loňského června.
Krize v Egyptě |
Ale vydržel jen rok, ve středu večer jej armáda odstavila. A na jeho místo dočasně dosadila bývalého předsedu egyptského ústavního soudu Adlího Mansúra. Třetí "M" v řadě. S kým bude mít Egypt - a potažmo i zbytek světa - tu čest?
Je vcelku pozoruhodné, jak málo se toho o Adlím Mansúrovi ví. Je mu 67. Narodil se v Káhiře, kde také studoval práva, než se odjel dál vzdělávat do Paříže. Má manželku a tři děti. Tečka.
A dále? "Zapletl" se s oběma předešlými "M". Husní Mubarak jej v roce 1992 jmenoval místopředsedou ústavního soudu. Po Mubarakově rezignaci, když v zemi nějakou dobu vládla armáda, se Mansúr coby právník a soudce podílel na přípravách nových voleb. Jak parlamentních, tak těch prezidentských z nichž vzešel nyní sesazený Mursí.
Ten nakonec také Mansúra jmenoval předsedou soudu. Teprve před pár dny. A teď je tedy Adlí Mansúr dočasně nejvyšším představitelem Egypta a jeho hlavním úkolem bude dohlédnout na přípravu nové ústavy a rovněž také nových voleb, v nichž si Egypťané vyberou příštího prezidenta.
Proč se líbí armádě?
Proč si armáda vybrala právě Mansúra? Dost možná pro jeho umírněné vystupování, soudí někteří analytici. "Mansúr představuje to, co armáda potřebuje: umírněného, ale zato respektovaného technokrata," řekl serveru americké televize CNN David Hartwell, expert z magazínu Jane's Islamic Affairs.
"Muslimští bratři se budou snažit říkat, že Mansúr je součástí justičního spiknutí proti nim. Ale je nepravděpodobné, že by tomu někdo přikládal váhu. Mansúr je velmi nestranný a jako soudce dělal zdravá rozhodnutí," dodal Hartwell.
Adlí Mansúr ve čtvrtek dopoledne složil prezidentskou přísahu. V projevu řekl, že Egypťané nynějšími masovými demonstracemi proti Mursímu "napravili cestu své slavné revoluce".
Ovšem také zdůraznil, že Muslimské bratrstvo, z něhož Muhammad Mursí vzešel, je "součástí národa a je přizváno k účasti na budování této země, neboť nikdo nebude držen stranou".
Egypt v každém případě čeká komplikované období. Jeho vůdci se budou muset zabývat zmíněnými úkoly, tedy novou ústavou a volbami, těžké ekonomické trable ale nezmizí ani nepočkají.
Málokdo si teď troufá předpovědět, co bude s více než osmdesátimilionovou zemí za pár týdnů nebo dokonce měsíců. Ovšem Mansúr coby umírněná a (zatím) neutrální postava by mohl být aspoň částečným příslibem, že bude přechodné období víceméně plynulé a Egypt se nepropadne do krvavé války.
