Když Čína a Rusko v 90. letech ukončily program štědrých dotací KLDR, státní ekonomika se zhroutila a v Severní Koreji nastal hladomor. V té době se začaly v zemi objevovat první trhy, na nichž rolníci prodávali své produkty.
Severokorejské vedení sleduje rozšiřování těchto tržišť se znepokojením, protože jsou v rozporu se státní socialistickou ideologií a umožňují také šíření zahraničního zboží, čemuž se úřady snažily v minulosti zabránit. Trhy jsou nicméně hospodářskou nutností pro občany a bezpečným zdrojem příjmů pro stát, a vláda proto jejich existenci povoluje.
Tržnice se rozšiřují, ale některé režim nechal zrušit
Jak se od roku 2002 změnilo tržiště Chaeha-dong v severokorejském městě Sinidžu.
V průzkumu veřejného mínění provedeném v roce 2011 společností Haggard and Noland mezi severokorejskými uprchlíky v Jižní Koreji 69 procent respondentů odpovědělo, že více než polovina jejich příjmů v KLDR pocházela z tržních aktivit. Pouhá čtyři procenta dotázaných sdělila, že z těchto aktivit neměli žádné příjmy a jejich výdělek plynul pouze ze zaměstnání ve státních podnicích či ve státní správě.
V průzkumu odpovídali převážně utečenci ze severovýchodu KLDR, podle satelitních snímků však tato fakta platí pravděpodobně pro celou zemi.
Experti, kteří analyzovali nové satelitní snímky, rozpoznali v současné době přes 300 tržišť po celé Severní Koreji. Některá z nich jsou větší než fotbalové hřiště a podle záběrů z družic se dále rozšiřují.
Množství lidí pracujících pro tyto trhy lze odhadnout podle dodavatelů a prodavačů. "Zatímco v roce 1990 tržiště soukromníků existovala jen na okraji severokorejské společnosti, dnes tvoří páteř spotřebního průmyslu země." avizuje BBC.
V některých případech je také vidět, že Pchjongjang nařídil takováto tržiště zavřít. Tisíce drobných obchodníků se pak podle BBC uchýlily k prodeji na provizorních místech. To představuje pro režim dvojí ztrátu - jednak ztrátu kontroly státu nad soukromým podnikáním občanů, jednak ztrátu prostředků pro vládu, která na oficiálních tržištích stánky pronajímá.
Vznikají nové doly
Satelitní snímky podle odborníků rovněž dokládají rozvoj důlního průmyslu KLDR. Na záběrech je možné identifikovat nejméně 80 nových důlních projektů zahájených v uplynulých sedmi letech. Jde o obnovu již existujících dolů či vybudování nových šachet. BBC upozorňuje, že tyto projekty vyžadují značný příliv zahraničního kapitálu, protože KLDR nemá prostředky a kapacitu uvést tyto doly vlastními silami do provozu.
Satelitní snímky jsou také klíčovým zdrojem informací nevládních organizací a organizací pro lidská práva, které mají za úkol sledovat změny v nechvalně proslulém severokorejském systému pracovních táborů pro politické vězně.
Podle satelitních snímků jsou vězeňské tábory po nástupu mladého severokorejského vůdce Kim Čong-una k moci dále rozšiřovány. V lednu se tak rozrostla vězeňská zařízení v táboře číslo 14 v Kečchonu a v táboře číslo 35 v Čchongdžinu. Uzavřeny byly naopak tábor číslo 22 a tábor číslo 18, což vyvolalo obavy organizací pro lidská práva ohledně osudu tamních vězňů.
