Opozice tvořená hlavně levicí, liberály a nacionalisty obviňuje islamisty v čele s prezidentem Muhammadem Mursím z neschopnosti vylepšit nedobrou hospodářskou situaci země. Egypt ekonomicky strádá: míra nezaměstnanosti činí nejméně 13 procent, roste inflace, klesá hodnota egyptské měny. Zřejmě až čtvrtina Egypťanů žije pod hranicí chudoby a toto číslo roste.
Liberálové spolu s levicí však islamistům vyčítají i snahu více islamizovat společnost. Podle opozice tak islamisté činí i skrze záměrně nejasnou ústavu, která pak umožní přijetí zákonů diskriminujících ženy, respektive menšiny, hlavně egyptské křesťany.
Kolik lidí v neděli opravdu demonstrovalo? |
Těžko říci. Svědci se každopádně shodují, že šlo o nejmasovější protesty od revoluce roku 2011. Podle různých odhadů vyšlo do ulic mezi 2 a 17 miliony Egypťanů.
Kdo jsou hlavní hráči v nynější egyptské krizi? |
Nyní vládnou umírnění islamisté (Muslimské bratrstvo) ve vzájemně podezřívavé koalici s náboženskými radikály, obvykle označovanými jako salafisté. Proti nim stojí spíše liberální opozice. Třetím ve hře je pak armáda, která se snaží tvářit neutrálně. I když většina Egypťanů hodnotí její chování v posledních dnech spíše jako podporu opozice.
Kdo má mandát voličů? |
Prezident Mursí byl vybrán ve svobodných volbách. Opozice nyní argumentuje sílou protestů a peticí, kterou prý podepsalo již více než 20 milionů Egypťanů. V loňských prezidentských volbách získal Muhammad Mursí na svoji stranu 13,2 milionu hlasujících.
V egyptské politice posledních dní se to hemží ultimáty. Kdo a komu je dal a proč? |
V pondělí vyzvala opozice prezidenta, aby odešel. Jinak opozičníci hrozili vyhlášením kampaně občanské neposlušnosti. Toto ultimátum vypršelo v úterý, Mursí neodstoupil.
Druhé vyhlásila rovněž v pondělí armáda a končí ve středu. Vojáci vyzvali politiky, aby se alespoň rámcově dohodli na uspořádání země a vyšli vstříc blíže neurčeným "požadavkům lidu". Pokud tak politici neučiní, navrhnou prý vlastní cestu, jak obnovit zákonnost. Detaily armáda neuvedla. Také toto ultimátum Mursí odmítl, i když opatrně.
Jde tedy o hrozbu pučem? Nebo již de facto proběhl? |
To je otázka, co se pučem rozumí. Armáda každopádně tvrdí, že ten klasický, vojenský, rozhodně nechystá.
Je ale také fakt, že armáda svým prohlášením již vstoupila do politiky. A velmi razantně, jakkoli opakuje, že je neutrální. Což lze s trochou odvahy označit za cosi jako "měkký puč".
Je armáda populární? Vítal by Egypt její nástup k moci? |
Nemalá část společnosti by panování armády jistě uvítala. S obvyklými argumenty (bezpečí, stabilita). Významná skupina Egypťanů však vojáky coby vládce nechce. Je paradoxní, že mnozí opoziční předáci, kteří nedávno - a právem - protestovali proti faktické vládě armády, teď vojáky poplácávají po ramenou.
Jaký mají vojáci vliv nyní? |
Egyptská armáda byla - a také zůstává - státem ve státě. Její bývalí příslušníci stojí v čele řady firem. Podniká i armáda jako taková.
V řadě ohledů lze říci, že vojáci jsou moderní Egypt. Vedli jej od roku 1952, kdy svrhli krále. Všichni řádní prezidenti (až do Mursího) vzešli z jejích řad. Armáda předala moc civilům vlastně až šestnáct měsíců po revoluci, která proběhla zkraje roku 2011. Jediný, kdo se snažil vliv armády omezit a snad se mu to i zčásti podařilo, byl právě prezident Mursí.
Co bude dále? Kdo bude řídit Egypt? |
Nejpravděpodobnější se zdá být "měkký puč", který podle některých ovšem již začal. Armáda neprovede klasickou akci, ale politiky přinutí v zákulisí k jednání. Může též přimět Mursího ve spolupráci s opozicí k odstoupení.
Uniformy již jednaly s prezidentem Mursím a k diskusím volají rovněž opozičního předáka Muhammada Baradeje. Politika, který byl v letech 1997 až 2009 generálním ředitelem Mezinárodní agentury pro atomovou energii a v roce 2005 obdržel společně s touto organizací Nobelovu cenu míru.
Násilnější variantou by byl typický vojenský převrat, ale ten armáda - alespoň prozatím - soustavně odmítá. Vyloučit nelze ani chronickou politickou krizi, ta by ovšem byla katastrofou pro již tak nezdravou ekonomiku.
Je nyní země nebezpečná pro turisty? |
Diplomaté nabádají turisty, aby se vyhýbali místům, kde probíhají demonstrace. Podle českého velvyslance v Egyptě Pavla Kafky se nedoporučují ani individuální cesty na Sinaj. V klasických letoviscích v tuto chvíli turisté ohroženi nejsou.
