Nejvyšší zaplacenou sumou bylo čtrnáct set korun za pohlednici s párem na špacíru na Smrku v Jizerských horách. Není to ale zdaleka nejvíc, co dokážou sběratelé za vysněné lístky dát.
"Aukce děláme už přes deset let a některé pohlednice se prodaly za víc než dva tisíce korun," prozrazuje licitátor a sběratel v jedné osobě Pavel Vursta.
Někdy o ceně nerozhoduje ani tak jejich kvalita. "Spíš to, že je lidé chtějí mít, šprajcnou se a přihazují hodně vysoko."
Při dražbě starých pohlednic kráčejí kolem dějiny. "Tady máme pohled do Radničního sklípku," připomíná Vursta jednu z nejslavnějších libereckých pivnic, ukrytou v nejspodnějších útrobách novorenesanční radnice.
Podle Vursty jsou pohlednice se starými hospodskými lokály hodně populární.
Tentokrát ale letěla i liberecká čtvrť Růžodol. Jednou stál lístek s jejím vyobrazením 1 100 a podruhé 960 korun. Nejobvyklejší ceny se pohybují od 100 do 200 korun.
Lidové sady měly svůj název už kdysi, akorát německý.
"Při dražbách vidím, že lidé už berou Liberec za svoje město mnohem víc než dřív a nejde o žádné naplaveniny, které sem přišly z vnitrozemí po roce 1945," prohlašuje Vursta.
Konec druhé světové války představuje mezník rovněž pro pohlednice zařazované do libereckých dražeb. Mladší obrázky na nich nespatříte.
Sběratelé většinou upřednostňují pohlednice s nějakým sdělením, které vypovídá o osudech našich předků.
Milostivá paní, velectěný pán či spanilomyslná slečna
Vurstu vždy potěší starosvětské oslovení jako Milostivá paní, Velectěný pán či Spanilomyslná slečna. Případně určení adresáta - Božence do kolonie Červeného kříže v Nové Pace.
Na dražbě ale byly i jiné připomínky zašlých časů. Objevil se tam třeba sportovní diplom Wernera Krause nebo kronika z Raspenavy. Prodala se za 1 150 korun.
"Velké aukce pohlednic se konají v Praze, ale v krajích je naše dražba pravděpodobně jediná," shrnuje Vursta.
Sám se soustřeďuje na pohlednice ze železnice. Aby také ne - dlouhá léta dělal přednostu na lanovce Českých drah, jež vede z Horního Hanychova na Ještěd.
