Akce se uskutečnila v Berlíně u památníku protirežimních bouří a hlavními postavami byli kancléřka Angela Merkelová a prezident Joachim Gauck. Vzpomínalo se mimo jiné na 55 ztracených životů i na to, že z více než milionu účastníků protestů jich tehdy přes 1 500 skončilo na dlouhé roky ve vězení. A vlastně i na to, jak těžce se v roce 1953 v NDR žilo.
"Lidové povstání v NDR tehdejší vládci sice zvládli vojenskou silou potlačit, lidskou touhu po svobodě a přání vzít svůj život do vlastních rukou, to nemohli udusit," prohlásila podle agentur Merkelová. "Povstání ze 17. června 1953 ukazuje, že se touha po svobodě nedá zastavit. Ne v NDR, ne v Budapešti 1956, ne v Praze 1968, ne v Polsku 1981," dodala.
Nevyjasněný pohled na kancléřku i prezidenta
Kancléřku i prezidenta Gaucka fotografové u památníku zachytili s vážným výrazem na tváři. Účast dvou nynějších nejvyšších německých politických představitelů byla vskutku symbolická. Merkelová i Gauck totiž pocházejí z NDR.
Atmosféru lidových bouří však z této dvojice zažil pouze nynější prezident, kterému tehdy bylo 13 let - Merkelová se narodila až v roce 1954. V minulosti povstání Gauck údajně popsal jako "elektrizující zážitek". Rozprášené protesty podle něj alespoň přispěly ke zmírnění třídního boje na školách.
Na příkladu Merkelové a Gaucka lze ukázat, jak stále doba NDR v Německu představuje živé téma. V posledních týdnech se v Německu hojně probírala kancléřčina minulost. Nedávno u sousedů vyšla kniha s názvem První život Angely M., ve které dvojice novinářů Ralf Georg Reuth a Günther Lachmann řeší minulost nynější šéfky vlády z dob NDR. Docházejí mimo jiné k tomu, že Merkelová, vystudovaná fyzička, se jako příslušnice vědecké elity chovala konformně.
Také zdůrazňují, že během svého působení na Akademii věd byla funkcionářkou komunistické mládeže FDJ. Reuth a Lachmann vyzdvihují zejména její údajné působení jako tajemnice FDJ pro agitaci a propagandu. "Což ale dnes popírá," uvedli před časem autoři. Merkelová sama v minulosti prohlásila, že nebyla žádnou odbojářkou, zároveň však neagitovala.
Hodnocení Gaucka ale není o mnoho jednodušší. Někdejší protestantský pastor má pověst bojovníka za lidská práva. Objevily se ale i hlasy, které s tímto nazíráním jinak velice respektovaného Gaucka polemizovaly. Třeba někdejší významný opozičník Hans-Jochen Tschiche loni Gaucka kritizoval s tím, že se na vlně bojovníka za lidská práva jen veze. Gauck se výrazně do boje proti režimu zapojil v období pádu Berlínské zdi. To ale bylo podle Tschicheho již pozdě. Jiní disidenti s takovou interpretací však nesouhlasí.
Měli by se tedy Merkelová s Gauck ukazovat při pietních příležitostech jako byla ta nynější, když pohled na jejich minulost není vyjasněný? Odpověď je ano. O NDR ví totiž své, a proto jim je snad možné věřit, že projevy o svobodě a demokracii pro ně nepředstavují pouhé rétorické cvičení.
