"Já a má vláda jsme zásadní odpůrci harmonizace přímých daní. S tímto návrhem rozhodně nesouhlasím," oponoval Zemanovi a odborářům Nečas. Pro firmy by podle něj bylo drtící. "Ohrozilo by to jejich konkurenceschopnost," prohlásil předseda vlády. Přirovnal to k tomu, jako kdyby českým firmám před atletickým závodem někdo prostřelil stehno a pak by chtěl, aby získaly medaile.
Odboráři vyšší daní pro firmy hájí. "Jsme pro férové, spravedlivé zdanění," prohlásila Bernadette Ségolová. Své návrhy odbory připravily pro summit Evropské unie, který se uskuteční na konci června a na kterém se bude jednat o sociálních aspektech evropské měnové a hospodářské unie.
Škrty diktované Řecku nevedly k úspěchu, řekla odborářka
"Trváme na tom, aby se vlády zemí Evropské unie rozhodly k investicím ve výši jednoho až dvou procent HDP pro nastartování hospodářského růstu," řekla Ségolová po setkání s Nečasem. Evropské odbory jsou proti politice škrtů. Na příkladu Řecka, Portugalska nebo Španělska je podle ní vidět, že "zeshora" nadiktované reformy nevedou k žádoucím výsledkům.
Návrhy evropských odborů se podle Zemana shodují s programem, který on sám prosazuje. Podpořil také progresivní zdanění, vyšší investice, které podle něj pomohou vytvořit pracovní místa a zavedení minimálního garantovaného příjmu na úrovni Evropské unie.
Zvýšení daní pro firmy má v programu i opoziční sociální demokracie. Ta si přeje, aby oproti současné dani z příjmu firem ve výši 19 procent existovaly sazby dvě - 21 a 30 procent. Vyšší sazbou by podle ČSSD měly být zdaněny firmy z oblasti bankovnictví či energetiky.
Zatímco na Hradě jednala Ségolová, kterou doprovázel i šéf ČMKOS Jaroslav Zavadil, přes hodinu a půl, u Nečase dostala jen dvacet minut. A Nečas po setkání hájil úspornou politiku své vlády. "Je nezbytné mít odvahu provést reformy na trhu práce," prohlásil Nečas. Zdůraznil, že z dřívějšího sedmnáctého místa v počtu nezaměstnaných se za jeho vlády Česko posunulo v Evropě.
Zeman půjde lobbovat na vládu za růst minimální mzdy
Prezident Zeman také oznámil, že 24. června zamíří osobně na jednání vlády s odboráři a se zaměstnavateli, aby podpořil zvýšení minimální mzdy ze současných osmi tisíc korun měsíčně. Zdůraznil, že s růstem minimální mzdy, které požadují odbory, souhlasí nejen zaměstnavatelé, ale i ministryně práce a sociálních věcí Ludmila Müllerová.
"Bohužel jsem-li správně informován, určité námitky má jak pan ministr financí, tak pan premiér," řekl prezident. Jeho osobní přítomnost na vládě by měla pomoci odpor ministra financí Miroslava Kalouska a předsedy vlády Nečase zlomit. Pokud by se to Zemanovi povedlo a členové vlády by na růst minimální mzdy kývli, mohla by stoupnout o pětistovku měsíčně. "Patrně jako první prezident navštívím jednání tripartity, kde se bude jednat o minimální mzdě," zdůraznil Zeman.
Zavadil už dopoledne před jednáním Ségolové s Nečasem otevřeně přiznal, že u současného premiéra odboráři nemají moc šanci. "Sedíme ve stejné místnosti, dýcháme stejný vzduch, akorát výsledek není nikdy žádný," prohlásil Zavadil. Mezi návrhy Evropské odborové konfederace, s nimiž Ségolová do Prahy přijela, je i to, aby byl ve všech státech Evropské unie definován jednotně minimální příjem, ne nominálně, ale vypočítaný podle jednotného vzorce.
