Pohled na letecké snímky Prahy, jejímž středem se valí miliony kubíků zakalené vody, více než co jiného ukazuje souboj člověka s přírodou. Dravou řeku přitom od ulic města na mnoha místech odděluje něco tak subtilního, jako jsou hliníkové stěny.
Zmíněných dvacet kilometrů protipovodňových zábran začala Praha budovat už po ničivé povodni na Moravě v roce 1997. Avšak dělo se tak výhradně na Starém Městě.
Hlavním impulzem byly až povodně v roce 2002. "Vzor našla Praha v Kolíně nad Rýnem, kde měli s velkou vodou dost zkušeností," vysvětlil ředitel závodu Dolní Vltava Jiří Friedel.
Dnes je systém ochrany téměř hotový a zbývá skutečně už jen několik málo krátkých úseků. "Kdyby hlavnímu městu hrozila pětisetletá povodeň jako před jedenácti lety, zábrany mají být postaveny do šedesáti hodin. Nejdříve se začíná na nejnižších místech Prahy, na Kampě a u Národního divadla. Pak se postupuje dál," popsal práce specialista protipovodňové ochrany Jan Magada.
Podívejte se, jaká místa v Praze chrání mobilní zábrany |
Letos se to zvládlo o mnoho rychleji, třeba i proto, že podle zastupujícího primátora Tomáše Hudečka město zasáhla zhruba padesátiletá povodeň. Navíc hasičům se stavbou pomáhaly desítky vojáků.
"Mobilní hliníkové zábrany se skládají všude stejně. Jde o jeden systém a hasiči stavbu stěn cvičí, takže mohou zasahovat v podstatě kdekoliv. Navíc to na místě kontroluje technik," uvedl Magada.
Kdyby náhodou k sobě díly nepřilehly, musí se případný průsak zajistit pytli s pískem. "O žádném takovém případě ale v tuto chvíli nevím," tvrdí specialista. Podle něj se primárně chrání domy, ve kterých bydlí lidé. To je patrné třeba mezi Radotínem a Velkou Chuchlí, kde stojí rozlehlé nechráněné průmyslové areály.
Některé pražské čtvrti ochránit nelze
V Praze jsou přesto místa, která letos dopadla obdobně jako před jedenácti lety.
"Například Lahovičky u soutoku Berounky s Vltavou. Tam by musely vzniknout až dvanáctimetrové stěny jen kvůli několika málo domkům. A to by bylo hodně neekonomické," vysvětlil Petr Beran, bývalý ředitel magistrátního odboru bezpečnosti a krizového řízení.
Druhé místo je nedaleko - v dolní části Lipenců. Tam se už i při menších povodních zaplavuje celé území. "Vltava musí mít možnost se rozlít a to právě území u soutoku nabízí. Dále nelze efektivně chránit oblast Sedlce a malý kus Troje. Je tam pár domů nalepených na skálu v úzké soutěsce. Tam by musely být třeba sedmimetrové stěny a stálo by to desítky milionů korun," podotkl Beran.
