Skowroński dokonce získal za svůj mimořádný přínos pro město Zlatý záslužný kříž s korunou. Stalo se tak v roce 1866 z nejvyššího rozhodnutí panovníka. Oceněn byl u příležitosti jihlavské návštěvy císaře Františka Josefa I.
"Taková osobnost by si zasloužila mít důstojně upravený hrob," poznamenal badatel Vilém Wodák.
Se studentem Romanem Dáňou chodí na jihlavský hřbitov dobrovolně čistit náhrobky význačných osobností. Vilém Wodák už podnikl s vedením hřbitova první kroky k obnovení náhrobku, který nyní leží na zemi.
Hořely pochodně
Skowroński se narodil v roce 1818 na Dukle v tehdejší rakouské Haliči. Později přesídlil do Jihlavy, kde se stal otcem tří dětí. Když vedl tabákovou továrnu, byla největším průmyslovým závodem ve městě a okolí. Výrobní komplex byl postupně rozšiřován.
V roce 1862 pracovalo v tabačce 2 300 žen a 70 mužů. Později stoupl počet zaměstnanců až na tři tisíce.
Když Skowroński v létě roku 1888 zemřel, měl v Jihlavě velký pohřeb. Pracovnice továrny byly v den posledního rozloučení uvolněny ze směny.
Místní německé noviny Mährischer Grenzbote referovaly, že pohřeb s velkým počtem smutečních hostů začal v pět odpoledne. Obřad doprovázely i hořící pochodně.
Vilém Wodák zjistil jeden paradox spojený s významným Jihlavanem. Jméno Skowrońského je zapsáno v nedávno založené knize čestných občanů města. Možná omylem.
Loni totiž byla objevena listina v okresním archivu, podle níž čestné občanství kdysi dostalo bezmála sedmdesát lidí. A jméno Skowrońského na nově nalezené listině chybí. Osobnosti této staré listiny se budou postupně do nové knihy doplňovat.
Byl tedy Skowroński jmenován čestným občanem, nebo nebyl? Je více než pravděpodobné, že opravdu nebyl, přestože šlo o výjimečnou postavu jihlavských hospodářských dějin.
Vilém Wodák má totiž několik vysvětlení, proč byl šéf tabákové továrny do nové knihy zapsán chybně. Emerich von Skowroński dostal podle oficiálního zápisu nejvyšší jihlavské ocenění 23. ledna 1867. Ve stejný den byl oceněn i význačný právník Eduard M. Sturm.
"Čestné občanství Sturma je potvrzeno v dobovém tisku. Jenže zmínka o Skowrońském tam chybí. A dále. Ani v nekrologu či na smutečním oznámení nenajdeme žádný údaj o jeho čestném občanství," zjistil badatel.
Na sklonku 19. století se také stávalo, že pozůstalí nechali vytesat na náhrobek zemřelého zmínku, že byl nositelem hrdého městského titulu. A to na Skowrońského náhrobku není.
"Přesto se domnívám, že se jedná o mimořádně významnou jihlavskou osobnost. Proto věřím, že se brzy podaří dát do pořádku jeho hrob," uzavřel Wodák.
