Podle Ústavního soudu má ze zákona zmizet slovo "spravedlivé" v paragrafu, který vyjmenovává majetkové křivdy. Soud slovo vypustil ve formulaci, že majetkovými křivdami jsou: "znárodnění anebo vyvlastnění vykonané v rozporu s tehdy platnými právními předpisy nebo bez vyplacení spravedlivé náhrady" (více čtěte zde).
Podle schváleného zákona mají církve od státu dostat nemovitý majetek v hodnotě 75 miliard korun. Během 30 let jim stát vyplatí také celkem 59 miliard korun, částka přitom bude navýšena o inflaci.
Odpůrci církevních restitucí neuspěli ani s námitkou proti účasti soudce zpravodaje Miloslava Výborného, jehož mandát v pondělí končí. Všechny námitky, které zazněly během debat, byly vyvráceny.
Rozhodnutí soudu jsem očekával, uvedl Nečas
Premiér Petr Nečas už předtím podepsal smlouvy se zástupci 16 církví. I kdyby tedy Ústavní soud zákon zpochybnil, závazek státu už platil (více čtěte zde).
"Rozhodnutí Ústavního soudu považuji za správné a předpokládal jsem ho," uvedl po vynesení klíčového verdiktu Nečas. Samotný Ústavní soud podle něj v uplynulých letech kritizoval parlament z nečinnosti spočívající v dlouhodobém nepřijetí zákona, který by narovnal vztahy státu a církví. "Podařilo se to až po dvaceti letech diskusí a neustálých odkladů," doplnil předseda vlády.
"Tímto se uzavírá jedna z neslavných kapitol naší minulosti, let 1948 až 1989," uvedl kardinál Dominik Duka. Podle něj se tím završuje snaha se k této době nějak spravedlivě postavit. "Naše společnost si může gratulovat, že se jí problém nápravy některých škod způsobených církvím v době komunismu podařilo vyřešit," dodal.
Sociální demokracie je verdiktem soudu zklamána
Podle ČSSD verdikt nepomůže spravedlnosti v zemi, strana jej však respektuje. "Mě samozřejmě mrzí, když nyní znám výsledek, že Ústavní soud nepokládal za nutné si opatřit informace, jak se dospělo k tomu číslu 134 miliard a také nějakým způsobem prokázat a přesvědčit se o tom, že nepřekročí při restitucích hranice února 1948," řekl ČTK místopředseda sociální demokracie Lubomír Zaorálek.
Sociální demokraté podali soudu jednu ze tří stížností proti restitucím a v řízení byli vedlejším účastníkem. Na restitucích kritizovali například podle nich nespravedlivou výši náhrad nebo to, že by církve podle nich mohly obdržet i majetek, o který přišly před rokem 1948.
Zklamaní jsou také komunisté a Věci veřejné. "Jako ateista vyzývám věřící, aby nedopustili, aby to, co v důsledku takzvaných církevních restitucí můžeme my všichni investovat do budoucnosti, nechali církevní hodnostáře rozkrást," pronesla komunistka Zuzka Bebarová-Rujbrová.
Podle Věcí veřejných pak Ústavní soud morálně církevní restituce odsoudil, ale krádež miliard potvrdil. "Reálný apel národu Ústavního soudu je tak - krást se nemá, ale někteří mohou," okomentoval verdikt Vít Bárta. VV se podle něj nevzdávají a naopak budou bojovat dál. "Další postup vidíme především ve speciálním zdanění církevních restitucí," naznačil Bárta.
