Měl jste pocit, že Česká televize pro děti dost nevysílá?
Domnívám se, že děti byly dosud nejodstrčenější cílovou skupinou veřejnoprávní televize. Problémem ovšem bylo, že jsem svůj plán na nový dětský kanál nemohl s nikým dlouze konzultovat, aby mi tuto myšlenku neukradl některý z dalších uchazečů. Proto jsem se nakonec radil jen se svými nejspolehlivějšími přáteli. A když jsem pak viděl projekty ostatních uchazečů, zjistil jsem, že právě v tomto bodě jsem přinesl úplnou novinku.
Co je Déčko
|
Jak tedy bude Déčko vypadat?
Chceme náš kanál postavit ze dvou věcí, z nichž je složeno vysílání Česká televize obecně. Takže dílem z archivu dětských pořadů, dílem z nových formátů. Chceme také nakombinovat média stylem, který je pro dnešní děti už běžný, ačkoliv dospělí to dodnes mnohdy ještě nejsou schopní pochopit. Dnešní děti však jsou schopné paralelně sledovat vysílání televize i webové stránky, do toho dokážou na počítači hrát nějakou hru a ještě u toho telefonovat. A tomu chceme vyjít vstříc.
Nerozmělníte tak zájem dětského diváka?
Nemyslím si. Internet bude televizní vysílání spíše doplňovat a to, co v televizi poběží v koncentrované formě, na specializovaném webu Déčka spíše rozšíříme. Právě tuto webovou verzi připravuje náš speciální tým.
Který ze sedmi programových pilířů, kterými Déčko představujete, je váš nejmilejší?
Nejzajímavější jsou pro mě dětské zprávy, což platí i pro oblast vysílání pro dospělé. Na rozdíl od pořadu Zprávičky, které Česká televize vysílá jednou týdně, se na Déčku bude tento stejnojmenný pořad objevovat každý den pět minut před Večerníčkem. A naše zpravodajce to přinutí, aby tlumočili události zprostředkovávané dospělým právě pro dětské uvažování jazykem a formou dětem přístupnými. Myslím si totiž, že díky rodičům se k nim denní události beztoho dostávají, takže já považuju za velmi důležité, abychom jim je pomáhali pochopit.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák rozdával festivalovým návštěvníkům podpisy.
Jak budete zjišťovat, jestli se vám to daří?
Informace získáváme nejen z výzkumů, kterými si dopad vysílání ověřujeme běžně, ale také díky četným dětským exkurzím, kterých chodí do televize opravdu hodně. Plánujeme si z nich vytvořit takové, v uvozovkách, testovací skupiny, kterým chceme předkládat i naše nové grafiky, způsoby upoutávek a budeme například formou dotazníků také zjišťovat, jak se jim líbí naše nové pořady.
Co se celkového ducha Déčka týče, hodláte se přizpůsobovat stále jasnějšímu příklonu velké dětské divácká skupiny k jakémusi drsnějšímu stylu i příběhům?
Naopak, na našem novém kanálu bychom se chtěli vrátit zpět k dětskosti, romantice, vlídnosti a nejen českému, ale i jakémusi evropskému klidu. Od zběsilých japonských filmů bychom se rádi znovu přichýlili k pohádkám, které umí pohladit, a k zajímavé animaci, kde je všechno spíš hodné než bojové. Zkrátka pryč od onoho východoasijského násilí.
Generální ředitel České televize Petr Dvořák u festivalové podpisové stěny
Které je ovšem pro děti tak zajímavé...
Musíme tvořit opravdu zajímavě a kvalitně, abychom své pořady dokázali k dětem dostat. Ale už také víme, že to funguje. Podíváte-li se na ohlas nových klasických českotelevizních pohádek, které se vysílají třeba o Vánocích, je zjevné, že je děti vítají. Že se jim líbí styl filmů jako Micimutr, Dvanáct měsíčků, Anděl Páně nebo Šťastný smolař. A když je k nim dobře navedeme, bude je to bavit.
Máte dost tvůrců pro celý dětský kanál?
Velmi doufám, že právě pro ty nové vznikne tímto kanálem platforma, ve které se třeba po absolvování patřičné školy rovnou najdou.
Ještě k logu nového kanálu, k onomu duhovému Déčku...
Můžu vás ujistit, že všechny dnešní děti v něm toho smajlíka vidí. I když za tu duhovou barvu už nás někteří zkritizovali. Prý díky spojení s takto pojednanými průvody propagujeme homosexuály. Veřejnoprávní televizi lidé ovšem kritizují rádi.
