Replika legionářského vlaku bude šest let křižovat Česko a Slovensko

Na železniční tratě po Česku a Slovensku vyjede až příští rok v září. Už nyní však budí velký zájem. Replika vlaku z období bojů na Transsibiřské magistrále má připomenout zašlou slávu československých legionářů.

Svou předpremiéru si "legiovlak" odbyl během uplynulého veletrhu obranných technologií IDET na brněnském výstavišti. Zatím jen v omezené délce několika vagonů. Až napřesrok v září vyjede na trať, bude delší.

Je to přesná kopie vlaku, který sloužil československým legionářům na počátku dvacátého století během bojů na Transsibiřské magistrále. A v rámci speciálního projektu Legie 100 bude na všech zastaveních připomínat jejich zašlou slávu.

"Cílem je připomenout sto tisíc československých legionářů, kteří za nás bojovali na všech frontách, a také Čechy, kteří padli v různých uniformách. Chceme posílit národní hrdost a ukázat zejména mladším generacím, že Češi patřili mezi největší hrdiny obou válek," řekl František Trávníček z Československé obce legionářské.

Právě na příští rok připadá sté výročí od vzniku československých legií a podle Trávníčka je potřeba obnovit povědomí široké veřejnosti o československých legiích a jejich podílu na vzniku samostatného státu.

Vlak bude přibližovat život československých legionářů během jejich slavného putování po Transsibiřské magistrále. K vidění bude mimo jiné vagon československé polní pošty nebo takzvaná "těpluška", tedy pojízdný domov všech československých legionářů v Rusku a další specializované vagony.

Ve finální fází by jich mělo být celkem osm. Jeden z nich slíbil dodat náčelník generálního štábu slovenské armády Peter Vojtek. Křižovat Česko a Slovensko by měl dlouhých šest let. Projekt pak vyvrcholí v září 2020, kdy uplyne sto let od odjezdu posledního legionáře z Vladivostoku.

Československé dobrovolnické jednotky v Rusku a ve Francii vznikly v srpnu roku 1914 a od počátku působily ve prospěch ruské a francouzské armády v rámci sil Dohody. Projekt Legie 100 zastřešuje Československá obec legionářská v úzké spolupráci s Českými drahami, Národním technických muzeem a nadací Křídla na kolech.

Československé legie

Základ těchto vojsk začal vznikat již v roce 1914 z dobrovolníků, kteří se hlásili zejména do carské armády v Rusku. Tito dobrovolníci, již byli v hojném počtu z Varšavy a jejího okolí, v Rusku vytvořili legendární "Českou družinu". Bojovali nejdříve proti rakousko-uherské armádě a Němcům na Ukrajině a poté za ruského cara spolu s Bílou armádou proti Rudé armádě.
Jiní dobrovolníci vytvořili ve Francii "Rotu Nazdar". Ta se i přes těžké ztráty zapojila do vítězně bitvy u Arrasu 9. května 1915. V roce 1918 vznikla československá brigáda ve Francii, která se na jaře roku 1919 vrátila do Československa. Bylo v ní asi 9 600 vojáků. Nejznámější akcí legionářů ve Francii byla bitva u Terronu 20. října 1918. Ve francouzských legiích bojoval i slavný malíř František Kupka.
Další jednotky vznikaly také v Itálii. Bojovaly v bitvě na Piavě, kde legionáři válčili proti českým a slovenským vojákům rakousko-uherské císařské armády. Asi nejvíce na sebe upozornili legionáři v bitvě u Doss Alto v září 1918.
Koncem první světové války měly jednotky československých zahraničních vojsk přes 100 tisíc dobrovolníků. Významně se podílely na vítězství Dohody v první světové válce.