Vyplývá to z 25stránkového interního dokumentu čínských úřadů, který před pár dny unikl na veřejnost. Dokument pak následně rozšířilo Tibetské středisko pro lidská práva a demokracii (TCHRD). Tato organizace sdružuje Tibeťany, kteří žijí v indickém exilu. "Prohlášení o harmonickém životě v Tibetu, kterými nás zásobuje Čína, jsou podle všeho falešná," komentovali zástupci organizace zveřejněný manuál.
Tibet a vztahy s ČínouV minulosti býval Tibet nezávislým královstvím, od padesátých let 20. století je naprostá většina původního území okupována Čínskou lidovou republikou. Od roku 2009 do října 2012 se v Tibetu upálily desítky lidí, další tři pak v zahraničí (Nepál, Indie). Mezi upálenými jsou převážně mniši, ale i mnišky, nomádi, zemědělci, ženy i studenti. Všichni během svého činu provolávali svobodu Tibetu a návrat dalajlámy do vlasti. Většina z těchto lidí podlehla popáleninám. Někteří byli po činu odvezeni čínskou policií (více o vlně upálení v Tibetu čtěte zde). Zdroj: Wikipedia |
Ten je zaměřen zejména na poskytování rad polovojenským jednotkám, které jsou nasazeny v provincii S'-čchuan v regionech obývaných Tibeťany. Právě tyto regiony zaznamenaly v uplynulých letech desítky případů sebeupálení. K tomuto kroku většinou přistupují tibetští aktivisté a protestují tak proti agresivní politice Číny. Od roku 2009 se zde pokusilo o upálení 109 lidí, 89 z nich zemřelo (více viz box).
Takto otřesné zážitky nemohou zůstat bez následků. Špatné spaní a deprese běžně provází mnoho lidí, kteří v regionu žijí. Bylo by tak s podivem, kdyby příběhy sebeupálených nedolehly i na čínské bezpečnostní jednotky. Ty mají proti trudným myšlenkám naštěstí k dispozici obsáhlý manuál.
Jedna z jeho kapitol tak například nese všeříkající název "Jak se vypořádat se vzpomínkami na brutální zážitky". Kapitola se soustředí na události v okrese A-pa z 11. března 2011, kdy se zde na místním tržišti upálil tibetský mnich.
"Pokud se vám vrátí vzpomínky na tuto událost, zavřete oči a představujte si, že se ke konkrétní traumatizující scéně přibližujete. Můžete se u toho cítit nepříjemně. Pokračujte dále až do té doby, dokud neuvidíte vůbec nic. Pak sami sobě řekněte, že je vzpomínka pryč," radí manuál vojákům, kteří trpí posttraumatickým stresem.
Deprese zaženete procházkami a lučním kvítím, radí příručka
Manuál však jde mnohem dál a vojákům a policistům se snaží poradit, jak podobným depresivním stavům předcházet. Mají si například dopřávat procházky, poslouchat hudbu, sportovat, hrát karty nebo psát deník. Když pocítí apatii ke svému okolí, nejlepším lékem je podle manuálu natrhání lučního kvítí, které si mají trpící vojáci dát do vázy v pokoji, píše server telegraph.co.uk.
Čínští vojenští psychiatři pak před pár týdny přišli s překvapivou informací. Tvrdí totiž, že do tibetských oblastí Číny byly vyslány i speciální týmy psychologů, kteří mají poskytovat pomoc čínským vojákům. Některé teorie psychiatrů uvádějí, že za depresemi vojáků stojí nedostatek kyslíku ve vysoce položených tibetských oblastech.
Čínská akademická obec si však myslí, že vojáci v Tibetu netrpí o nic více, než kdekoli jinde. "Zkušenosti v Tibetu nemohou být horší než zkušenosti ve zbytku Číny. Jsou to příslušníci bezpečnostních sil! Určitě už viděli horší věci," zní z čínských univerzit.
