Nad Oklahomou se tornáda tvoří pravidelně (například jen Moore zasáhlo v posledních 15 letech pětkrát), takže její obyvatelé už vědí, jak si při příchodu živlu počínat. Útěk, který je zdánlivě nejjednodušší, není vždy možný.
Zkáza v OklahoměZKÁZA: Tornádo zabilo 24 lidí, z toho 9 dětí SVĚDECTVÍ: Kolem nás létali koně METEOROLOG: Obětem nešlo zabránit |
Tornáda jsou totiž krátkodechými živly, které od svého vzniku až do utišení existují maximálně 40 minut. Proto meteorologové z Národního úřadu pro počasí mohou dát výstrahu pouze několik okamžiků před jeho úderem.
V případě Moore se první varování objevilo šestnáct minut předem a meteorologové jedenáct minut poté upřesnili předpověď a ničivou sílu tornáda. Mimochodem velkou roli v tom hrají pozorovatelé, kterých je v USA 290 tisíc. Radary, satelity ani další přístroje nemohou nebezpečí zachytit dříve než síť vyškolených dobrovolníků.
Lidé v Oklahomě vědí, že v době tornádového nebezpečí se vyplatí mít stále zapnuté rádio nebo televizi na lokálních stanicích.
Zpustošené město Moore po úterním zásahu tornádem |
Národní úřad pro počasí zvažoval i varování pomocí e-mailů či SMS, ale nakonec od toho upustil. Pokud se výstraha k obyvatelům včas nedostane, vědí, co mají dělat.
Spočívá to v několika slovech: jít dovnitř, lehnout si, přikrýt se. Tedy schovat se v budově a zůstat v přízemí, nebo ještě lépe v suterénu. Položit se na podlahu co nejdále od stěn, vzít si na hlavu přilbu a přikrýt se peřinami, které mají chránit před padajícím sklem a úlomky. A pak nezbývá než doufat.
Tornádo, které zabíjelo v Oklahomě
Tornádo horší než Hirošima
Meteorologové během úterý na základě modelů a měření zjistili, že ničivé tornádo, které devastovalo stát Oklahoma, co do množství uvolněné energie zastínilo výbuch atomové bomby v Hirošimě. Z výpočtů vyplývá, že přírodní živel měl během takřka hodinového řádění až 600krát větší sílu než bomba Little Boy, kterou Američané 6. srpna 1945 svrhli na japonskou Hirošimu.
Přesné okolnosti vzniku tornád jsou pro vědce dosud záhadou. Odborníci sice znají klíčové okolnosti, které vytvoření ničivého tornáda umožňují, prozatím však nedokážou vysvětlit, proč v některých bouřích vzniknou a v jiných ne. Poslední výzkumy se pak také pokoušejí odpovědět na otázku, zda má na četnost výskytu a intenzitu tornád vliv globální oteplování.
