78letý Venner spáchal sebevraždu přímo před hlavním katedrálním oltářem. Incident se odehrál ve čtyři hodiny odpoledne místního času, píše server BBC. Představitel katedrály Patrick Jacquin řekl, že Venner nepatřil mezi pravidelné návštěvníky chrámu. Podle něho prý jde vůbec o první sebevraždu uvnitř Notre-Dame.
Ke katedrále dorazil krátce po incidentu i francouzský ministr vnitra Manuel Valls a vyjádřil politování nad tím, že Venner zvolil k sebevraždě zrovna toto místo. "Notre-Dame je nádherným symbolem našeho hlavního města a naší země. Je nám jasné, že tento čin může mít na lidi velký dopad," uvedl Valls.
Po několika hodinách se mohli evakuovaní lidé vrátit před katedrálu. Večer už se zde opět stály fronty. Součástí večerní bohoslužby měla být i modlitba za Vennera.
Ten byl ve Francii v posledních letech známý pro své extrémně pravicové politické eseje. Jeden ze svědků vypověděl, že Venner měl u sebe "nějaký dopis a před střelbou nedal vůbec nic najevo". Podle prvních informací vyšetřovatelů z dopisu není jasné, proč sebevraždu spáchal.
Slova musí následovat činy, psal Venner na blogu
Na svém blogu však v úterý ráno uveřejnil příspěvek, který se ostře opírá do nedávného rozhodnutí socialistické vlády, jež uzákonila sňatky homosexuálů, informovala agentura Reuters.
"Nové symbolické činy jsou potřeba, abychom probudili ze spánku ty, jejichž vědomí je utlumeno. Vstupujeme do časů, kdy musí být slova následována činy," uvedl na svém blogu Venner.
Homosexuální sňatky francouzská vláda schválila 23. března. Několik dní před klíčovým jednáním vlády vyšly do ulic Paříže na protest proti homosexuálům desetitisíce lidí (více čtěte zde). Zákon v sobotu podepsal i francouzský prezident François Hollande.
Voják, politický aktivista i historik a spisovatel
Venner svého času bojoval coby dobrovolník v Alžírské válce, jeho služba v armádě skončila v roce 1956. Následně se jeho síly upnuly k politické kariéře. Založil a vystřídal několik významných hnutí, mimo jiné tehdejší Nacionalistickou stranu. Za své názory strávil 18 měsíců ve vězení.
Po propuštění v roce 1962 Venner sepsal manifest Pour une critique positive (volně přeloženo jako Pro pozitivní kritiku), který se stal základním textem pro členy francouzské krajní pravice. Pro ně měl údajně stejný význam jako pro bolševické hnutí spis Vladimira Iljiče Lenina nazvaný Co dělat?
Veškeré politické aktivity Venner ukončil v roce 1971 a prohlásil, že se již bude věnovat jen povolání historika. Zaměřoval se zejména na vojenská témata. Jeho knihy vycházely i v zahraničí, mimo jiné byly přeloženy do angličtiny, španělštiny, portugalštiny a italštiny.
