Tornádo bylo moc rychlé, obětem nešlo zabránit, soudí meteorolog

Tragické následky ničivého tornáda nad Oklahomou způsobil střet několika faktorů. I kdyby se varování k lidem dostalo dříve, obětem na životech už nešlo zabránit, soudí meteorolog Tomáš Púčik. Smůla byla, že tornádo zasáhlo zrovna hustě obydlenou oblast.

Svědci říkají, že tornádo přišlo velmi náhle a meteorologové poslali varování čtvrt hodiny před tím, než udeřilo. Jak je to možné?
Situaci jsem sledoval, varování na tornáda meteorologové na danou bouřku vydali, ale podle informací od kolegů, kteří tam působí, se bouřka vyvinula a dostala do supercelulárního stádia (supercela je bouřka s rotujícím vzestupným proudem vzduchu v její značné části, pozn.red.) skutečně hodně rychle. Bohužel, tornádo krátce po svém vzniku přímo zasáhlo hustě obydlenou oblast.

Tomáš Púčik

Pracuje jako meteorolog Českého hydrometeorologického ústavu v Brně. Nejvíce se zajímá o bouřkové jevy, jako jsou kroupy, přívalové srážky, nárazy větru nebo právě tornáda.
 

Proč se bouřka vyvíjela tak rychle?
Panovaly velmi dobré podmínky pro vznik intenzivních bouřek, z čistě meteorologického pohledu tam byla velmi výrazná energie pro výstupné proudy v rámci bouřek. Hodnoty dostupné energie pro bouřky byly skutečně extrémní. Navíc tam byla ještě jedna podmínka, která svědčí bouřkám, jež produkují tornáda, a to je velmi výrazné stáčení větru a zároveň jeho zesilování s výškou. Byl tam tedy velmi silný vertikální střih větru.

Proč zrovna toto tornádo mělo tak tragické následky?
V této oblasti není příliš vysoká hustota zalidnění, často se stává, že i když se tam nějaké tornádo vytvoří, tak přímo nezasáhne obydlenou oblast. Bohužel, v pondělí se tornádo přesně trefilo na předměstí Oklahoma City, což je skutečně poměrně nešťastné. Při tornádech takové intenzity potom lze jen velmi těžko zabránit obětem na životech, i přes vydaná varování.

Zajímavé je, že silné tornádo tuhle oblast zasáhlo už jednou, 3. května roku 1999. Tehdy tam zahynulo 44 lidí, tentokrát bude počet obětí vyšší (rozhovor byl pořízen v době, kdy se spekulovalo až o 91 obětech - pozn. aut.). Američtí vědci budou teprve přesně vyhodnocovat, jak lidé na vydání varování reagovali.

Bylo tehdy tornádo silnější?
Meteorologové zatím sílu odhadují na Fujitově stupnici stupněm EF4, což je druhý nejsilnější. Tehdy v roce 1999 bylo na stupni EF5. Tohle jsou však předběžné odhady, intenzita se může ještě změnit. Vědecké týmy půjdou od domu k domu, budou zkoumat, jak pevně byl dům postavený, jaké škody tam vznikly a až na základě toho podrobného terénního průzkumu budou schopni říct, jaké kategorie to tornádo bylo.

Následky ničivého tornáda

Oklahoma patří do tzv. tornádové aleje, což je pás rozkládající se v povodí řeky Mississippi mezi Skalistými horami a Apalačským pohořím ve státech Texas, Kansas, Oklahoma a Nebraska. Proč tornáda zasahují tak často zrovna tuhle oblast?
Těch důvodů je víc. Jednak jsou to podmínky vzniku - velmi vysoká energie dostupná pro vzestupné proudy bouře - a zároveň výrazný střih větru. Právě v této oblasti dochází nejčastěji na světě k prolínání těchto dvou významných faktorů. Když v takovémto prostředí vznikne bouřka, má značnou šanci dostat se až do tohoto tornadického stádia.

Dobré podmínky pro jejich vznik hodně souvisí s geografií území. Z jihu, z Mexického zálivu může doslova nerušeně proudit velmi vlhký vzduch, který dodává energii pro bouřky a zároveň ve vyšších hladinách proudí suchý vzduch, který je ze spodu přehřátý od Skalistých hor a má velmi vysoký teplotní gradient. Tahle vzduchová hmota se dostává nad velmi vlhký vzduch a jejich vertikální proložení tvoří kombinaci, která je "doslova explozivní" pro vývoj bouřek.

Jaké jsou podmínky pro vznik tornád v České republice?
Všeobecně se dá říct, že v Evropě a v České republice se vhodné podmínky pro vznik tornád vyskytují s mnohem menší pravděpodobností než v USA, respektive v té aleji tornád. Ale to neznamená, že se u nás i silnější tornáda nemůžou vyskytnout, jen je to méně často.

Zkáza v Oklahomě

ZKÁZA: Tornádo zabilo téměř sto lidí

SVĚDECTVÍ: Kolem nás létali koně

Vzpomenete si na nějaké výrazné případy?
Nejzajímavější případ, co jsme tu měli, byl v červnu v roce 2004 v Litovli, potom v květnu roku 2001 zasáhlo východní Čechy několik silných supercelulárních tornád. Oba tyto dny se vyskytlo tornádo později klasifikované jako F3.

Tornádo o síle F2 jsme zaznamenali v červnu 2008 ve Smrkovém Týnci. Z historických záznamů je velice zajímavý popis "větrného víru" z roku 1119, který zasáhl Vyšehrad a jeho značnou část zničil.

Patrně se jednalo o tornádo velké síly, nevíme však, jak byl palác postaven a těžko tedy přesně soudit intenzitu tornáda. V moderní historii však tak extrémní případ, jaký si nyní prožila Amerika, nemáme (podrobný seznam dokumentovaných případů tornád na území České republiky najdete zde).