Jde o zaostávající školáky z ghett, o Romy a zdravotně postižené. Ukázal to průzkum, který v polovině zdejších škol prověřoval, zda jsou schopny postarat se o pomalejší svěřence.
Vedení Karlovarského kraje volá po razantnější změně. Do běžných základních škol chce zapojit více dětí s různými handicapy. Pomoci má hlavně další vzdělávání kantorů, aby zaváděli modernější metody výuky, poradili si s odlišnými schopnostmi žáků a zvládli lépe vycházet s jejich rodiči.
Tři čtvrtiny ředitelů škol v průzkumu uvedly, že o kurzy pro učitele stojí. Ale musí být praktičtější a více šité na míru školám. "Hodláme k tomu využít zejména Krajské vzdělávací centrum na Gymnáziu v Sokolově. Jeho provoz financuje kraj, školy zaplatí jen symbolickou částku," uvedla Jana Trantinová, pověřená řízením odboru školství na krajském úřadě.
Karlovarský kraj je první v Česku, který spolu s nadací Open Society Fund průzkum na školách provedl a pracuje na koncepci, jež má udržet znevýhodněné žáky v běžné třídě. Nebude to nic lehkého.
V kraji je 31 ghett, v nichž žije odhadem sedm tisíc lidí. Podle zprávy České školní inspekce tvoří romští žáci skoro polovinu (48 procent) všech dětí, které mají diagnózu lehkého mentálního postižení. To je po Ústeckém kraji druhé nejvyšší číslo v zemi.
Přesto odborníci rezervy na školách vidí. Asi 60 procent z nich nespolupracuje s psychologem či logopedem. Celkem 82 procent škol neví o institucích nabízejících doučování nebo kroužky.
Vázne i komunikace s rodiči
Jako nedostatečná se jeví také komunikace s rodiči. Průzkum také ukázal, že oproti jiným regionům jen málo zaostávajících dětí dochází do mateřských škol. Pracovat s nimi až na základní škole pak stojí kantory více sil a peněz vydávaných na platy asistentů učitelů.
Mnozí kantoři jsou ale skeptičtí a tvrdí, že realita je ve třídách horší. "I kdybychom se přetrhli a měli pro každého žáka asistenta, tak u dětí, které svým intelektem na výuku nestačí, se snaha míjí účinkem. A ještě jim tím škodíme," míní učitelka Blanka Puflerová z Horního Slavkova. Speciální školy jsou podle ní užitečné.
Manažerka programu inkluzivního vzdělávání v nadaci Open Society Fund Karin Marques ale míní, že záleží na umění pedagoga. "Měl by přemýšlet, kdo co bude v hodině dělat a komu dá jaký úkol. Každé dítě pak postupuje svým tempem a nebrzdí spolužáky."
