Dobře přitom víme, že důvodů, proč si návštěvu Baťova institutu nenechat ujít, je celá řada. Stálé expozice lákají na umělecká díla, baťovskou expozici, cestovatelství i film (více o celém Baťově institutu čtěte zde).
Cestovatelská Tatra 87
Není "jen" podobná té, se kterou legendární cestovatelé Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund jezdili po Africe. Je to totiž ona. Nablýskaná stříbrošedá Tatra 87, která stojí na šikmině ve třetím patře Baťova institutu, je originálem.
Tatra 87 cestovatelů Jiří Hanzelky a Miroslava Zikmunda.
"Pro nás je to jeden ze stěžejních exponátů. Klenot, na který se jezdí dívat lidé z celého světa," zdůraznil výjimečnost vozu Arnošt Nezmeškal.
Ředitel odboru dopravy Národního technického muzea ví, o čem mluví. Právě on originální vůz do Zlína půjčil. Měla by tady zůstat půl roku, pak ji zřejmě nahradí vůz ze stejné série.
Baťovské kuriozity
Třetí patro je plné informací i zajímavostí spojených s Tomášem Baťou a jeho potomky.
V části o historii obuvnictví jsou k vidění i velmi raritní boty.
Mezi vystavenou obuví se dá například najít polobotka, kterou skutečně nosil Tomáš Baťa junior. Měl velikost číslo 40.
Na začátku expozice také visí skutečné hodiny z kanceláře obchodního ředitele firmy Hugo Vavrečky, které ukazovaly čas v několika světových městech.
A na památku si můžete orazit a odnést píchačku, jakou nosívali zaměstnanci Baťových závodů.
Ferda Mravenec i Krysáci
Pokud budete na výstavu s sebou brát děti, určitě se zastavte v expozici filmu. Je ve třetím patře.
Pro Baťův institut vznikl také animovaný film o historii Zlína, natočil jej Tomáš Luňák.
Uvnitř najdete informační panely, které mapují zlínskou filmovou historii. Zajímavé však budou hlavně filmy. Na malých obrazovkách totiž poběží třeba názorná ukázka toho, jak vlastně vzniká animovaný film. Takový, jaký v kudlovských ateliérech tvořili Hermína Týrlová nebo Karel Zeman.
Součástí expozice je rovněž obrovská vitrína. V ní jsou vystavené všechny loutky, které ve Zlíně vznikly, od Ferdy Mravence až po Krysáky.
Sibyla Alfonse Muchy
Obraz Alfonse Muchy z roku 1920 nazvaný Sibyla je ozdobou galerie.
Krajská galerie výtvarného umění má k dispozici celé druhé patro 14. budovy, ve kterém ukazuje část své sbírky.
Lákadlem je obraz Sibyla od Alfonse Muchy. Galerie ho vlastní přes třicet let. Před třemi lety putoval po Japonsku s výstavou ke 150. výročí narození autora. "Nebyl vystavený už dlouho," upozornil ředitel galerie Václav Mílek.
Plachta z Kantuty
Muzeum jihovýchodní Moravy ji ještě neukázalo, v expozici cestovatelství ji ovšem nepřehlédnete.
Loď Kantuta, kterou Eduard Ingriš plul z Peru přes Pacifik do Polynésie.
Originální plachta, kterou použil cestovatel Eduard Ingriš na svém voru Kantuta, visí ve velké vitríně v muzejní části výstavy.
"Květy rostliny kantuta na ni maloval sám Ingriš," uvedla Magdalena Preiningerová z muzea.
Na voru Kantuta v roce 1959 Ingriš napodruhé úspěšně podnikl plavbu, k potvrzení teorie věhlasného norského etnologa Thora Heyerdahla o migraci původních obyvatel Peru do Polynésie.
