"Odliv od televizorů jde vidět zejména v šesté třídě a žáci jej vysvětlují tím, že nechtějí čekat, až třeba půjde v televizi film, který je zajímá. Rovnou si ho stáhnout na internetu," řekl iDNES.cz výkonný ředitel Českého zdravotnického fóra Michael Vích.
Občanské sdružení od loňského prosince do letošního února rozdalo 3 398 žákům druhých stupňů základních škol dotazníky s 29 otázkami. Týkaly se životního stylu nebo třeba i užívání léků, kde se překvapivě ukázalo, že někteří žáci mají zkušenost s braním Neurolu. Ten tlumí a léčí se jím ataky úzkosti. Neurol je přitom lék doporučovaný k předepisování od 18 let a může na něm vzniknout závislost (kolik žáků bere či si někdy vzalo Neurol čtěte zde).
Z odpovědí dospívajících vyplynulo, že zhruba polovina z nich sleduje televizi denně jednu až dvě hodiny. Necelá třetina u ní tráví tři až čtyři hodiny.
Nový fenomén: energetický drinkPodle autorů zjišťování se začínají objevovat případy, kdy nejčastěji požívaným nápojem žáků jsou energetické drinky. "Konzumují je převážně chlapci. Ve věku 13 až 14 let je pije pravidelně 10 až 15 procent z nich," uvedl Michale Vích. Připisuje to dostupnosti. O dívkách průzkum prozradil, že na konci základní školy pravidelně cvičí jen 60 procent z nich. Tři čtvrtiny deváťaček pak uvedly, že někdy v životě už držely dietu. |
Míra sledování televize přitom s věkem stoupá jen velmi pozvolně, tvrdí autoři průzkumu. U počítačů je to ovšem jinak. Zatímco v 11 letech 90 procent dětí u nich sedí jednu až dvě hodiny denně, v patnácti letech už dvě třetiny žáků tráví u monitorů více než tři hodiny. A nejde jen o počítač, stále více žáků používá také tablety nebo přenosné počítače.
"Sledování televize je pasivní věc všedního charakteru, která dětem tolik nepřináší, protože neumožňuje vzájemnou komunikaci, zatímco počítač s internetem ano a troufne si přes něj komunikovat i člověk, který je introvertní," domnívá se psycholog Rostislav Nesnídal.
Průzkum také zjišťoval, jak moc dospívající komunikují přes sociální sítě. Děti je začínají používat už před desátým rokem věku. V 15 letech je má účty na těchto sítích zhruba 80 procent chlapců i dívek. A z průzkumu vyplynulo, že někteří touto činností tráví více než šest hodin denně. Například v Moravskoslezském a Ústeckém kraji je takových žáků deset procent, jinde jde o jev spíše ojedinělý.
"Osm procent žáků devátých tříd uvedlo, že na sociálních sítích tráví pět až šest hodin. Pokud k počítači sednou odpoledne, tak do znamená, že u něj vydrží třeba až do půlnoci," podotkl Vích.
Podle Nesnídala s sebou komunikace přes internet nese negativa. "Tento typ komunikace nemá žádný aktivní a konstruktivní charakter. Odpoutává dítě od vrstevníků, umožňuje mu dovolit si cokoliv, ale neučí kulturnímu chování. Tedy tomu, jak se chovat, když se spolu bavíme tváří v tvář nebo když hrajeme nějakou hru," řekl iDNES.cz Nesnídal. Podle něj chování dětí je ovlivněno kulturou celé jeho rodiny. "Jak jednou nasadíte laťku, tak jedete. Říci jednoho dne čtrnáctiletému dospívajícímu 'tak, ať teď to bude jinak', už je trochu pozdě," varuje psycholog.
Autoři průzkumu si také všimli, že občas starší žáci základních škol dokáží poslat i 50 textových zpráv denně. "Mezi odpověďmi najdete jednu skupinu žáků, kteří říkají, že je finance nezajímají, protože tatínek má mobil na firmu, takže je jedno, kolik toho proesemeskují. Druhá skupina dětí si vůbec neuvědomuje, že SMS stojí peníze. Dojde jim to až tehdy, když vyčerpají částku, kterou do volání a SMS investují jejich rodiče. Pak mají třeba 14 dní utrum a nepošlou vůbec nic," uvedl příklad Vích.
Většina dětí ale odpověděla, že denně pošlou jen několik krátkých textových zpráv (podrobné výsledky průzkumu najdete zde).
