Porsche podle odpůrců památníku zneužíval otrocké práce vězňů z koncentračních táborů. Namítají, že památník nevzdává hold světoznámému autu, ale místnímu rodákovi, který se za druhé světové války zapletl s nacisty.
"Jeho existence ve Vratislavicích je skandální," píše na webu nasevratislavice.cz Petr Jirásko. "Jestliže se v Německu vysloví termín Porsche, jde o automobil, automobilový průmysl. Jestliže se vysloví stejný termín ve Vratislavicích, které nemají s výrobou automobilů nic společného, jde o konkrétní osobu, která má nacistickou minulost. Tato fakta nejsou v 'památníku' samozřejmě uvedena," zlobí se Jirásko.V Německu žil a něco podobného by tam prý nebylo myslitelné.
Poukazuje na to, že zakladatel automobilky Volkswagen byl členem NSDAP, vysoký důstojník zločineckých jednotek SS. Mimo jiné mu byl propůjčen prsten s umrlčí lebkou (Totenkopfring), který dostal od šéfa SS Himmlera. Upozorňuje i na to, Ferdinand Porsche byl vyznamenán Řádem válečného záslužného kříže. Vyznamenání založeného Hitlerem v době třetí říše.
Chtěli jsme jen vyzdvihnout genialitu konstruktéra
Odvolává se na knihu německého historika Guido Knoppa Hitlerovi manažeři. Ten poukazuje mimo jiné na to, že v porscheho závodech za války pracovali především vězňové z koncentračních táborů. V té době se v nich vyráběla bojová letadla, pancéřové zbraně, miny i obávaná raketa V-1.
Ferdinand PorscheNarodil se ve Vratislavicích 3. září 1875. Byl konstruktérem automobilů, známý je hlavně jako tvůrce populárního "lidového vozu" později známého jako VW Brouk. V roce 1938 začala výstavba továrny na výrobu lidových vozů ve Wolfsburgu, kde je dnes sídlo firmy Volkswagen. Vzhledem k začínající válce se místo lidového vozu začala vyrábět jeho vojenská verze KdF-82, zvaná též KdF Kübelwagen. Porsche navrhl také několik typů obrněných vozidel – stíhač tanků Ferdinand, a pouze do prototypu dovedený supertěžký tank Maus. Po válce byl Ferdinand Porsche odsouzen za spolupráci s nacisty na 22 měsíců vězení. Ferdinand Porsche zemřel krátce po svých 75. narozeninách na následky infarktu ve Stuttgartu, pohřben je v Zell am See. |
"Jak se v souvislosti s člověkem, který má takovou minulost, může něco jmenovat památník? Je to přinejmenším zarážející. Tu historii teď památník zatajuje a to je špatné," řekl pro MF DNES Jirásko.
Materiály o minulosti vratislavického rodáka předal všem zastupitelům na únorovém zasedání. Pod dojmem těchto historických faktů požaduje po starostovi písemné vyjádření k podobě památníku.
"Uspořádáme přednášku historiků liberecké univerzity. Při zbudování Památníku jsme ale hlavně chtěli vyzdvihnout genialitu tohoto konstruktéra, který je vratislavickým rodákem. Jen Volkswagenu Brouk se celosvětově vyrobilo zhruba osmnáct milionů kusů. Je pravda, že jeho členství v NSDAP v Památníku nezmiňujeme. Budeme ji uvádět," zmínil starosta Vratislavic Lukáš Pohanka.
Odpůrci současného památníku: Musí na něm být všechna fakta
Podle Jiráska by bylo řešením vytvořit ve Vratislavicích něco na způsob památníku smíření, kde by se připomněla slavná i nepříjemná fakta z historie Vratislavic. Včetně například narození Konrada Henleina, jeho aktivit, ale i poválečného odsunu tisíců Němců.
Památník je architektonickou součástí oceněné stavby vratislavického kulturního domu Desítka. Má moderní podobu a stojí v něm vždy tři zapůjčené vozy Porsche. Typy se pravidelně obměňují. Videoprojekce připomíná historii automobilky. Je jednou z atrakcí městského obvodu.
Vytváření kultu osobnosti slavného, ale pod dojmem válečné etapy kontroverzního konstruktéra však vadí i jiným obyvatelům. Jedním z nich je Pavel Hrstka. Před několika lety inicioval petici za odstranění nápisu z cedulí Vratislavic, které hlásaly, že jsou rodištěm Ferdinanda Porscheho. Podepsalo ji asi 150 lidí.
Měl také podezření, že je nápis propagací nacismu a podal na zastupitelstvo Vratislavic trestní oznámení na policii. Ta ale věc odložila. "Zastupitelé měli tendenci petici zpochybnit, vzali ji na vědomí, ale cedule zůstaly ve stávajícím stavu," zmínil vývoj kauzy.
Předseda klubu se Porscheho zastává
Na Památník Ferdinanda Porscheho se dívá podobně. Sportovní vozy se mu líbí, jak ale říká, památník neměl vzniknout, protože Porsche je problematická osoba.
"Mělo se říci, že kořeny tvůrců těchto sportovních vozů jsou z Vratislavic. A jmenovat otce, vratislavického radního a klempíře, stejně jako syna Ferryho, který založil automobilku Porsche. Neměli bychom se chlubit Ferdinandem," domnívá se Hrstka.
Osobou Ferdinanda Porscheho se zabývá i nový ředitel Severočeského muzea Jiří Křížek. "Jde o rozporuplnou osobnost. Rozhodně to nebyl válečný zločinec, ale svůj intelekt a znalosti dal k dispozici třetí říši, v níž bezpochyby zastával vysoké funkce," řekl před časem.
Jiní se jej zastávají. Například Milan Bumba, předseda Porsche Classic Clubu ČR uvedl v MF DNES toto: "Vždy se soustředil pouze na techniku, které také podřídil vše. Po válce se však nenašla jediná osoba, ani z řad válečných zajatců z pracovních lágrů, která by jej obvinila ze smrti jiných."
"Je mi smutno z toho, že ještě dnes, po šedesáti letech, kdy Ferdinand Porsche zemřel, se najdou lidé, kteří plivou na jeho památku. Sebranku komunistů, která nám před rokem 1989 diktovala, nikdo neočerňuje. Proč?" podotkl Bumba.
Vadí vám pomník Ferdinanda Porscheho ve Vratislavicích?
Hlasování skončilo
Čtenáři hlasovali do 0:00 čtvrtek 2. května 2013. Anketa je uzavřena.
