"Páté výročí sovětské invaze do Československa se vyjma zájmu západního tisku a Pekingu odehrálo téměř bez povšimnutí," napsala americká ambasáda svému ústředí 24. srpna 1973.
"Praha se od minulého týdne lišila jen posílením policejních jednotek ve městě. Policie také postavila hrazení okolo hrobu Jana Palacha. Nicméně, běžní Čechoslováci si po práci našli čas a uronili slzu nad pivem. Emil Zátopek, bývalý olympijský šampion a signatář manifestu Dva tisíce slov, jenž býval národním hrdinou, byl spatřen 20. srpna, jak mumlá nad pivem: pět let, pět let," nastínili američtí diplomaté atmosféru v české metropoli pět let poté, co v srpnu 1968 do země vpadla vojska Varšavské smlouvy (více na severu WikiLeaks zde).
Jinak Češi podle depeše, kterou nově zveřejnil server WikiLeaks, chodili do práce a bavili se jako v jiné dny. Jako by žádný převrat nikdy nebyl. "Většina Čechů se naučila žít v mezích možného a stále lépe odděluje smutnou vzpomínku od celkem snesitelných životních podmínek," popsal americký úřad ve zprávě, kterou ministerstvo zahraničí USA odtajnilo před osmi lety.
ČSSR slibovala lákat americké podnikatele
Americká ambasáda v Praze tehdy soudila, že vládní vztahy mezi Washingtonem a Prahou jsou paradoxně aktivnější než v letech 1967 a 1968. A předpověděla, že se tyto vztahy budou ještě rozvíjet, o čemž svědčila řada dvoustranných dohod a náznaků možné obchodní spolupráce.
Té se podle informací z WikiLeaks rozhodně nebránil tehdejší ministr zahraničí ČSSR Bohuslav Chňoupek, jenž se v říjnu téhož roku sešel s náměstkem amerického ministerstva zahraničí Walterem Stoesselem. Diplomaté spolu zašli na večeři v centru Prahy a Chňoupek podle depeše řekl, že Československo má velký zájem o spolupráci s Američany.
Tehdy mluvil hlavně o vědecké, technologické a obchodní spolupráci. Vyzdvihl potenciál československého trhu ve vztahu k americkému exportu. Ujistil, že Praha si velmi přeje rozvíjet obchod s USA a přijímat americké podnikatele v Československu. Stoessel podle zprávy řekl, že Washington chce také jednat o kulturní výměně mezi oběma státy a Chňoupek s tím souhlasil.
Československé zlato za doložku nejvyšších výhod
Diplomaté, kteří mezi sebou mluvili především rusky, se však nesetkávali jen nad talířem. Čechoslováci se s Američany domlouvali i v Černínském paláci, v sídle diplomacie. V říjnu 1973 na jedné z dalších schůzek jednali o detailech dohody o takzvané doložce nejvyšších výhod (MFN). Tedy o dokumentu, který ČSSR chtěla, protože by výrazně zvýhodnil obchodování mezi oběma zeměmi.
Šéf československé delegace je ve spisech označen příjmením Žantovský. Podle depeše navrhl detailní dohodu o platbě paušální částky v 15 letech s tím, že po obdržení statusu MFN začne Československo paušál splácet ročně v hodnotě, která se rovná čtyřem až pěti procentům objemu ročního exportu do Spojených států.
Tehdy se také horečně jednalo o navrácení zlata, které z Československa vyvezli nacisté a Američané jim ho po válce zabavili. Žantovský navrhl, aby dohoda o MFN vešla v platnost, až země zlato dostane zpátky. S tím počítal jeden z článků dohody z roku 1964 a Žantovský požadoval jeho zahrnutí do právě vyjednávané dohody.
To ale podle šéfa americké delegace nešlo jen tak. Prohlásil, že navrácení československého zlata není v kompetenci pouze Washingtonu, ale dalších vítězných mocností. A ačkoli naznačil, že Francie ani Británie by prý nebyly proti, odmítl požadavek zahrnout do vyjednávané dohody.
Strany se neshodly ani při řešení problematiky majetkového dluhu. Žantovský řekl, že republika je někdejším americkým podnikatelům v Československu připravena zaplatit samotnou částku 4,9 milionu dolarů, ale bez úroků. Navíc prohlásil, že Američané peníze dostanou v československých korunách, což USA označily za neseriózní přístup.
Assange zveřejnil volně dostupné materiály
Dějinné perličky z archivu amerického ministerstva zahraničí jsou už osm let volně dostupné. Kdo chtěl, mohl se jimi dlouhé hodiny probírat v národních archivech USA. V pondělí začal více než 1,7 milionu depeší a diplomatických dokumentů zveřejňovat server WikiLeaks na internetu.
Portál, jenž se zaměřuje, jak ostatně napovídá jeho název, na "prosakování" (v angličtině leak) důležitých informací na veřejnost, proslul před třemi lety, kdy odhalil statisíce stále tajných a leckdy třaskavých diplomatických a vojenských informací. WikiLeaks informace získávají z anonymních zdrojů a zveřejňují je, aby upozornily na nepravosti a nešvary mocných vlád, hlavně té americké.
Před soudem kvůli tomu skončil americký voják Bradley Manning, který byl obviněn z předání těchto dokumentů serveru WikiLeaks. Assange tvrdí, že ho Američané také chtějí postavit před soud.
Assange nyní žije na ekvádorském velvyslanectví v Londýně, kam se loni uchýlil před svým vydáním z Británie do Švédska, kde je vyšetřován kvůli údajnému znásilnění. Assange toto obvinění odmítá a tvrdí, že věc je politicky motivovaná. Je přesvědčen, že ve Švédsku by mu hrozilo vydání do Spojených států, kde by mohl být stíhán kvůli aktivitám WikiLeaks.
