Že může kyperská krize prohloubit letošní hospodářskou recesi v Řecku, uvedl ve středu šéf největšího řeckého svazu podnikatelů Dimitris Daskalopulos. Vyzval rovněž vládu a mezinárodní věřitele ke změně podmínek záchranného programu pro Řecko, která by kladla důraz na podporu hospodářského růstu. "Kyperská krize Řecko přímo ovlivňuje a na základě některých odhadů by kvůli ní mohlo Řecko přijít o jedno procento hrubého domácího produktu," řekl Daskalopulos.
Řecko je už šestým rokem v hospodářské recesi a vládní prognóza na letošní rok počítá s poklesem ekonomiky o 4,5 procenta. Řecká ekonomika by tak v období 2008 až 2013 vykázala propad téměř o čtvrtinu.
Kyperská krize ničí řecký optimismus
Naděje na lepší vývoj však přinesla v březnu poslední čísla o vývoji nezaměstnanosti za loňský prosinec. Ta ukázala, že nezaměstnanost v zemi po pěti letech klesla, i když velmi mírně. Příznivá čísla ale povzbudila optimismus Řeků v to, že mají nejhorší za sebou a jejich ekonomika v příštím roce poroste tak, jak to v lednu prohlásil ministr financí Jannis Sturnaras. "Jsem si stoprocentně jistý, že letošní rok bude posledním rokem řecké recese," řekl ministr (více zde).
Nyní jsou ale naděje Řeků opět nalomeny. Na Kypr směřuje zhruba devět procent řeckého exportu. Jeden z představitelů řecké centrální banky již dříve odhadl, že kyperská krize by letos mohla snížit výkon řecké ekonomiky o 0,35 procentního bodu.
Řecko se v květnu 2010 ocitlo na pokraji bankrotu a muselo požádat o pomoc Evropskou unii a Mezinárodní měnový fond. Výměnou za pomoc od té doby zavádí masivní výdajové škrty, snižuje důchody a mzdy a opakovaně zvyšuje daně, což sráží ekonomiku a vyvolává protesty mezi lidmi. "Množí se známky prohlubující se recese a naděje na oživení v příštím roce klesají," uvedl Daskalopulos. Upozornil také, že lpění jádra eurozóny na úsporných opatřeních zvyšuje skepsi vůči euru a posiluje protiněmecké nálady.
