"Paušály byly původně navrženy především pro drobné živnostníky, aby si nemuseli vést účetnictví," uvedl v pondělí na tiskové konferenci ČSSD její stínový ministr financí Jan Mládek (více o tiskové konferenci čtěte zde). Podle něj by se strana vrátila k paušálům, které platily v roce 2004. Tehdy byly až dvakrát přísnější než dnes. Podle Mládka jsou vinny nejen štědré paušály, ale i nemožnost kontrolovat živnostníky, že vykazují všechny příjmy. "Jediná cesta je zavedení registračních pokladen," soudí.
Je přitom paradoxní, že výhodné výdajové paušály jim nastavili sociální demokraté za tehdejšího ministra financí Bohuslava Sobotky.
Parazit, nebo oběť?Zaměstnanci x OSVČ Jaké jsou výhody a nevýhody toho, když někdo pracuje sám na sebe? |
Jeden příklad za všechny: marketingový poradce na volné noze se dvěma dětmi a manželkou v domácnosti. Vydělá 900 tisíc korun, z nichž 400 tisíc tvoří skutečné náklady. Avšak využije raději 60procentní paušál, který mu umožní odečíst náklady ve výši 540 tisíc korun. Ve výsledku má nárok na 22 tisíc korun od státu jako daňový bonus na děti. Stejný poradce, ale zaměstnaný a beroucí 500 tisíc hrubého, musel naopak státu odvést 24 tisíc korun na daních.
Zatímco na jedné straně politici bojují o přízeň voličů z řad OSVČ, na straně druhé se potýkají s nedostatkem peněz v rozpočtu. Propast mezi tím, co obě skupiny poplatníků odvádějí do rozpočtu, je přitom zřejmá na první pohled. Podle posledních zveřejněných údajů z roku 2011 se na sociálním pojistném z práce zaměstnanců vybralo 343 miliard korun, zatímco živnostníci odvedli jen 23 miliard korun.
Přitom poměr co do počtu zaměstnanců a živnostníků je zhruba 4:1. V daních je rozdíl ještě výraznější: 120 miliard od zaměstnanců versus pouhé tři miliardy od živnostníků. Důvodem rozdílu přitom není skutečnost, že by se druhé skupině v práci méně dařilo.
Kromě toho, že systém důchodů a zdravotnictví táhnou zaměstnanci, OSVČ si navíc nízkými odvody zadělávají na nízký důchod a je pravděpodobné, že ve stáří budou mít od státu také nárok na sociální dávky pro chudé. I tak bude jejich bilance lepší než u zaměstnanců. Poměr mezi tím, co na pojištění odvedou, a tím, co pak čerpají, vychází totiž pro lidi s nejnižšími odvody nejlépe.
O zmenšení daňové propasti se snaží i Nečasova vláda
Další velký problém pro ekonomiku je, že nižší odvody nastavené pro živnostníky přímo vyzývají k přechodu na švarcsystém. Mládek soudí, že když se odvody sblíží, tento problém opadne.
Boj o živnostníky |
Propast se pokusila už loni zmenšit Nečasova vláda. Schválila daňový balíček, kterým výhody živnostníků okleštila. Od letoška je tak využití výdajových paušálů méně výhodné – zájemci se musí vzdát daňové slevy na dítě nebo na nevydělávající manželku – v uvedeném příkladu by tak zmíněný živnostník zaplatil daň z příjmu 30 tisíc korun.
"Toto omezení se projeví až v daních za rok 2013, tedy v přiznání podávaném na začátku roku 2014," připomíná Ondřej Jakob, mluvčí ministerstva financí.
Navíc "živnostníci" z kategorie pronájemce nemovitosti, advokát, lékař či tlumočník si mohou daně přes paušál počítat jen do obratu dva miliony korun. Už před třemi lety se o rozdíl začala zajímat úřednická vláda Jana Fischera.
Ministerstvo práce vypracovalo analýzu odvodů obou skupin daňových poplatníků. MF DNES ji má k dispozici. "Reaguje se především na nerovné postavení OSVČ v porovnání se zaměstnanci v sociálním zabezpečení, které má negativní důsledky pro financování zejména důchodového pojištění, sociální postavení OSVČ a působí distorze na trhu práce," píše se v úvodu.
