Odhaduje se, že síť táborů pro politické vězně v KLDR zadržuje nejméně 200 tisíc lidí a je dějištěm znásilňování, mučení, poprav a otrocké práce. V lednu letošního roku to připomněla Vysoká komisařka OSN pro lidská práva Navi Pillayová. KLDR popírá samotnou existenci sítě vězeňských táborů.
Analýzy nových satelitních snímků z oblasti kolem Tábora 14 v Kečchonu ukazují, že vláda "stírá hranice" mezi tábory a kolem žijícími obyvateli, uvedla Amnesty International (AI).
Podle snímků pořízených v letech 2006 až 2013 Severní Korea postavila 20 kilometrů sloupů kolem údolí Čchoma-Pong a jeho obyvatel a doplnila je kontrolními stanovišti a strážními věžemi, dodala Amnesty International a zároveň vyjádřila obavy nad záměry severokorejské vlády s údolím ležícím 70 kilometrů od hlavního města Pchjongjangu.
"Bezpečnost a kontrola v oblastech přilehlých k Táboru 14 ukazují, do jaké míry se všeobecná represe a omezení práva na svobodu pohybu staly v Severní Koreji běžné," řekl odborník Amnesty International na záležitosti východní Asie Rajiv Narayan.
Amnesty původně předpokládala, že při zkoumání snímků z dané oblasti potvrdí možnou stavbu dalšího politického vězeňského tábora přiléhajícího ke Kečchonu v provincii Pchjongan namdo. "Čekali jsme, že najdeme nový nebo rozšířený vězeňský tábor. To, co jsme našli, je v mnoha ohledech ještě víc znepokojující," řekl Frank Jannuzi z Amnesty International USA.
Bezpečnostní ochranný pás za tím, co se zdá být formálním okrajem Tábora 14, stírá hranici mezi lidmi ve vězeňském systému a mezi obyvateli v okolí, dodal. Nové budovy, v nichž zřejmě bydlí dělníci, patrně souvisejí s rozšířenou důlní aktivitou v oblasti.
Podle ní jsou v politických vězeňských táborech a dalších detenčních zařízeních zadržovány statisíce Severokorejců včetně dětí. Mnozí ze zadržovaných nespáchali žádný zločin, jen jsou příbuzní s lidmi, které má režim v kolonce "nepřátelé státu a jeho zřízení". Jejich zadržení je součástí kolektivního trestu, dodala AI.
