Vládní zmocněnkyně pro lidská práva Monika Šimůnková pro MF DNES uvedla, že přepracuje dokument, který zavření těchto škol a hromadné přeřazování dětí s lehkým mentálním postižením do běžných základek plánoval.
Nepřímo tak přiznala, že české školství není na tak velkou změnu připraveno. "V nejbližších letech nepočítáme s přeměnou praktických škol na školy hlavního vzdělávacího proudu a budeme v tomto smyslu i upravovat vládní Strategii boje proti sociálnímu vyloučení," uvedla. Česko k úpravám systému přitom tlačí Evropský soud pro lidská práva, jenž kritizuje selekci dětí - zejména to, že ve zvláštních školách končí romské děti, přestože by zvládly normální výuku.
Chybí jim však podpora rodiny a mezi mentálně postižené děti se dostaly především kvůli sociálnímu vyloučení. Vládní strategie počítala se zavřením praktických škol do roku 2015.
Proti překotnému rušení praktických škol protestovaly tisíce učitelů základních škol. Systém podle nich není na výuku mentálně postižených dětí připraven. Učitelům chybí potřebné vzdělání, nejsou peníze na speciální pomůcky ani na asistenty. Aby zařazení lehce mentálně postižených dětí neublížilo jim ani běžným žákům, musely by se například zmenšit třídy ze současných 30 na 15 až 20 žáků. Na to by byly potřeba další peníze.
Sociálně znevýhodněné děti do praktických škol nepatří
Podle vládní zmocněnkyně Šimůnkové musí Česko nadále usilovat zejména o to, aby děti ze sociálně slabých rodin nekončily v praktických školách, které mají vzdělávat žáky s lehkým mentálním postižením.
"Příprava škol a učitelů na práci s dětmi se sociálním nebo zdravotním znevýhodněním nemusí trvat dlouho. Již dnes existuje řada škol, které tyto děti bez problémů vzdělávají," říká Šimůnková. Mluvčí ministerstva školství Marek Zeman dodal, že vedení úřadu rozjíždí opatření, která přeřazení dětí z praktických škol do běžných tříd usnadní. Proces však poběží pomalu a postupně.
Ministerstvo například zdokonalí diagnostiku tak, aby se na praktické školy už dostávali jen žáci s lehkou mentální retardací. Šimůnková pak chce v zákoně zrušit bod, který umožňuje, aby se ve zvláštních školách vzdělávaly i děti se sociálním znevýhodněním, tedy nejen děti mentálně postižené. Díky tomu by se měl v následujících letech počet praktických škol snížit.
Přechod musí probíhat postupně
Jak MF DNES při konzultacích s mnoha učiteli a řediteli zjistila, problém často není v nechuti učit postižené děti. Učitelé v podstatě s jejich zařazením do běžných škol souhlasí. Upozorňují však, že školy ani kantoři na to nejsou připraveni. Podle výrazné tváře protestů, ředitele brněnské základní školy v Lidické ulici Gordona Breie, plánoval stát změnu moc rychle. "K bezpečnému přechodu těchto žáků do obyčejných tříd by bylo třeba deset až jedenáct let, musí to běžet postupně," říká Brei.
Například ve Finsku obdoba českých zvláštních škol neexistuje. Všichni žáci se učí společně. Avšak v menších třídách a s pomocí asistentů. Výsledky takových škol jsou podle mezinárodních měření většinou lepší než ty české.
Za jak dlouho se české školství k podobnému modelu propracuje, zatím nelze odhadnout. Výhrady učitelů a ředitelů základních škol totiž už dříve podpořil i stínový ministr školství ČSSD, senátor Marcel Chládek. Naznačil, že pokud po volbách v roce 2014 bude resortu šéfovat, zavírání zvláštních škol nepřipustí.
