Klausovy projevy byly ve druhém funkčním období naléhavější, emotivnější a výrazně častěji vyznívaly negativně. Prezident ve srovnání s prvními pěti lety na Hradě více sděloval návrhy na řešení problémů.
"Zatímco v prvním funkčním období Václav Klaus zastával až na výjimky nekonfliktní postoje, ve druhém období se stal v některých tématech téměř nesmiřitelným. Změna chování může souviset s tím, že v prvním funkčním období musel vystupovat umírněně proto, aby byl volitelnější pro tehdejší volitele," uvedl Miloš Gregor z Mezinárodního politologického ústavu.
Odborníci zkoumali 469 Klausových projevů z období leden 1995 až únor 2013, které prezident zveřejnil na svém webu www.klaus.cz. "Čekáme, až Václav Klaus ve funkci skončí, pak vznikne obsáhlejší analýza," řekl iDNES.cz Gregor.
Autoři analýzy srovnávali projevy z předprezidentské éry, prvního a druhého prezidentského období. Projevy jsou podle nich jedním z mála nástrojů, kterými prezident může účinně prezentovat svůj postoj, a působit tak na veřejné mínění. Politologové sledovali témata projevů, jejich vyznění i rétorické prvky.
Senát podal ústavní žalobu na Klause za velezradu |
Nejvíc projevů se týkalo Evropské unie (135) , zahraniční politiky (117) a domácí politické situace (81). Často Klaus hovořil také o ekonomice (64), společenské situaci (54) či transformaci (43). Po nástupu do funkce prezidenta se v Klausových projevech zvýraznilo téma EU a mezinárodních vztahů, naopak ubylo textů o komunismu či ODS.
Zatímco před nástupem na Hrad bylo z projevů o Evropské unii negativních 44 procent a v prvním volebním období 37 procent, ve druhém období byly takové téměř tři čtvrtiny. V projevech přibylo postupem času také moralizování a poučování. Před rokem 2003 se objevily jen v 7 procentech, v prvním období téměř v pětině a ve druhém období v necelé třetině projevů.
Klaus po nástupu na Hrad v roce 2003 měl méně politických a více diplomatických či slavnostních projevů. Ve svých textech často cituje politiky, ekonomy i sám sebe.
Prezident často používal slovní spojení s emotivním hodnocením - například líbivý, falešný, plíživý socialismus, malicherné intrikářství, demokratická nuda, krasomluvní humanisté, hospodské intelektuálství či fetišizované celoevropanství. V textech téměř chybí vtip a humor, všimli si politologové.
Poslední projev ve funkci hlavy státu Klaus přednese na Hradě ve čtvrtek ve 20 hodin. V pátek už složí přísahu jeho nástupce Miloš Zeman (více o Klausově odchodu čtěte zde).
