Tyto dokumenty, přesněji řečeno informace z nich vyplývající, zveřejnila agentura AP. Největší poprask přitom nezpůsobuje ani tak skutečnost, že budou (nebo už byli) nějací imigranti propuštěni. Skandálnější je podle kritiků Obamovy vlády jejich počet a také podezření, že administrativa se toto číslo podle všeho snažila před veřejností zmenšovat.
Podle AP z dokumentů vyplývá, že už během posledních dvou únorových týdnů vyšly ze sběrných táborů v Arizoně, Kalifornii, Georgii či Texasu asi dvě tisícovky nelegálních imigrantů. A další tři tisíce mají brány center opustit do konce března. Celkový počet lidí v těchto centrech držených by se tak podle ministerstva pro národní bezpečnost měl snížit z více než třiceti na nějakých pětadvacet tisíc.
Republikánští zákonodárci se kvůli propuštění přistěhovalců do Obamovy administrativy okamžitě pustili. Skupina senátorů například prohlásila, že Janet Napolitanová, ministryně pro národní bezpečnost, se dopouští osudové chyby, když celou záležitost automaticky svaluje na rozpočtové škrty. Zavírá tím prý oči před ohrožením národní bezpečnosti amerického lidu, což je podle republikánů postup velmi nebezpečný.
Sama Napolitanová, pod jejíž resort problematika spadá, přiznala, že propuštění není prováděno zrovna nejšťastnějším způsobem. Nicméně ujistila, že jej mají v detenčních centrech na starosti zkušení zaměstnanci Federální Imigrační a celní služby a ti rozhodně nevypouštějí na svobodu žádné kriminálníky.
To samé prohlásil i mluvčí Bílého domu Jay Carney. Propuštění přistěhovalci podle něj patří k těm, kteří nepředstavují pro americkou národní bezpečnost žádné riziko.
Nicméně fakt, že ještě minulý týden Obamova administrativa mluvila o "maximálně pár stech propuštěných" přistěhovalcích, zatím nikdo nekomentoval ani nevysvětlil.
Víc než 160 dolarů na den
Hlavním důvodem celého problému jsou peníze. Američtí demokraté a republikáni se v uplynulých dnech a týdnech dohadovali kvůli takzvanému sekvestru, což jsou automatické výdajové škrty, které zasáhnou celou státní správu.
V platnost vstoupily proto, že se konkurenční strany nedokázaly shodnout na jiném způsobu snížení výdajů. Škrty v objemu 85 miliard dolarů se budou zavádět postupně od soboty až do konce fiskálního roku, tedy do 30. září.
Pak nastoupí, jak připomněla agentura ČTK, druhá část škrtů v objemu až 1,2 bilionu dolarů (asi 23,7 bilionu Kč), která se bude postupně zavádět v dalších deseti letech. Během celé té doby ale mají republikáni a demokraté možnost se dohodnout na jiném, oboustranně přijatelném řešení.
Faktem je, že držet nelegální přistěhovalce v detenčních centrech je pro vládu USA velmi drahá záležitost. Expertní skupiny, jež se imigrací zabývají, vyčíslily denní náklady na jednoho člověka na nějakých 164 dolarů, přičemž např. domácí vězení (tedy jakási částečná svoboda pod dohledem úřadů, kdy se člověk musí hlásit v daný čas na daném místě a má třeba i elektronický GPS náramek) přijde na částku nesrovnatelně menší: od třiceti centů po čtrnáct dolarů.
Imigranti propuštění ze sběrných táborů teď sice budou moci volněji dýchat, nebezpečí deportace však nezaniká. O osudu imigrantů bude rozhodovat soud, na který by jinak čekali v detenčním centru a k němuž se teď tak jako tak musejí dostavit.
