Je to ostrov, co se sem přiveze, už tu většinou zůstane. Proto tady auta jezdí do roztrhání. Nový Zéland ovšem není skanzen kombinovaný s vrakovištěm jako Kuba. "Místní si pořizují stará auta schválně, mají je rádi, starají se o ně a mají k tomu dobré podmínky," říká Jason Fitzgerald z města Nelsonu na Jižním ostrově.
Na benzince v Christchurch parkujeme vedle pontiaca ze 60. let, u jedné z farem míjíme chrysler z 50. let, starý bedford, plymouth, cadillac z přelomu 50. a 60. let.
Cadillac de Ville
V kempu u města Wanaka stojí udržovaný Ford Anglia z roku 1966 (Mimochodem, víte, že se oficiálně dovážel i do ČSSR?). "Koupil jsem ho v Christchurch, prostě se mi líbil," říká Andrew. Ve značkách aut se vyzná. "Vy jste z České republiky? Znám," reaguje a hned ze sebe chrlí: "Tatra, Škoda, ale to je teď vlastně Volkswagen."
Jak se jezdí na Novém ZélanduČtěte zkušenosti blogera iDNES.cz ZDE |
Jak se daří auta udržovat? "Tady je lepší benzin," tvrdí automechanik Roman původem z jižních Čech, který žije na Novém Zélandu už deset let. Litr benzinu stojí 2,1 novozélandského dolaru, o dolar méně než litr vody. Při kurzu 16 korun za dolar zjistíme, že palivo je levnější než v Česku.
Klima je milostivé
Zda British Petroleum skutečně zaváží ostrovy v Pacifiku kvalitnějším palivem, není jasné. Jisté však je, že zdejším vozům prospívá přívětivější klima. Na většině míst obou ostrovů nemrzne, sníh je výjimečný, karoserii nerozežírá posypová sůl. Ohleduplné jsou k vozům i silnice, které se díky počasí nedrolí, a jámy podobné těm na českých cestách tam nemají.
Auta zde musí na technickou dvakrát ročně, za každé pololetí řidiči zaplatí 40 dolarů. Šoféři platí ročně ještě registraci, což je obdoba povinného ručení, silniční daně a pojištění v jednom. Za běžné auto to dělá necelých 300 dolarů. Platí se z toho opravy silnic, část jde i na úrazové pojištění, to znamená, že třeba na motorku je registrace dražší než za auto, protože se počítá s častějšími nehodami a úrazy.
Majitelé dieselů platí poplatky za ujeté kilometry, neboť většina těchto aut včetně kamionů se používá k podnikání a silnice ničí víc než ostatní.
Silničáři se snaží řidičům jízdu všemožně usnadnit. Třeba značky před zatáčkami jsou opatřené doporučením, jakou rychlostí zatáčku nejlépe a plynule projet. Na silnicích můžete číst, že se blíží most, kde bude cesta zúžena do jednoho pruhu. A každou chvíli vám šipky na asfaltu připomenou, že na ostrovech se jezdí vlevo.
Na cyklostezkách jsou obrázky člověka, který si má hlídat svého psa, nebo vyobrazení, že když slezete z kola, nemáte překážet ostatním. Na dalších cedulích jsou nápisy: Přibrzdi, před tebou je silnice. Některé značky však působí až úsměvně. Třeba ta, která upozorňuje cyklisty, že mohou spadnout z kola, když vjedou na koleje na železničním přejezdu.
Cyklisto, na kolejích pozor! Pro šťouraly: na Novém Zélandu se jezdí vlevo, volant je v autech napravo. Fotografii pořídila spolujezdkyně.
Auta zde mají většinou automatickou převodovku. Když doslouží, stačí je na úřadě odhlásit a s vrakem si majitelé mohou dělat, co chtějí. Potvrzení o ekologické likvidaci tady nemají. "Já jsem starou toyotu dal kamarádovi, který je hasič. S kolegy ji podpálili a cvičili na ní zásah," popsal Jason Fitzgerald. Asi také proto je možné u místních farem zahlédnout hromady vraků. Na Novém Zélandu můžete pořídit fotky starých krásných vozů, užijí si i "lovci" autovraků s foťáky.
Milovníci staré techniky si na Novém Zélandu přijdou na své.
