"Myslím, že jsou to politické hrátky," prohlásil Klaus. "Je to smutné, že někteří lidé z naší politické opozice používají výhrůžku ústavního soudu k tomu, aby řešili svůj nesouhlas politického typu," dodal.
Návrh na podání žaloby na Klause podepsalo celkem 28 senátorů. Senát se jím má zabývat v pondělí na své mimořádné schůzi. Ale ani ČSSD, která má nejvíc senátorů - celkem 48, není jednotná. Na středečním klubu zvedlo pro žalobu ruku jen 18 z nich (více zde).
Pokud Senát návrh schválí, bude Klaus prvním českým prezidentem, který se do podobné situace dostane. Návrh by pak putoval k Ústavnímu soudu.
Velezrada? Zeman má pochybnostiBudoucí prezident Miloš Zeman přivítal, že se někteří senátoři ČSSD nepřipojili k žalobě na dosluhujícího prezidenta Václava Klause kvůli velezradě. "Já se domnívám, že pokud páni senátoři žalují pana prezidenta Klause pro velezradu, tak je to poněkud velmi a velmi nadnesený termín. A velmi jsem uvítal, že i někteří sociálnědemokratičtí senátoři tento návrh odmítli," řekl Zeman. I premiér Nečas označil snahu skupiny senátorů za nesmyslné. "Za dobu, kdy jsem v politice, jsem se s takovou ubohostí nesetkal. Stydím se za ně (za senátory), hanba jim." |
Senátorům vadí na Klausovi kromě vyhlášení novoroční amnestie i to, že třeba odmítl ratifikovat takzvaný "euroval" čili záchranný fond eurozóny. Nechtěl jmenovat také nové soudce, přestože mu to nařídil soud.
Snahu senátorů kritizoval i nově zvolený prezident Miloš Zeman o premiér Petr Nečas. "Za dobu, kdy jsem v politice, jsem se s takovou ubohostí nesetkal. Stydím se za ně (za senátory), hanba jim," prohlásil.
EU není symbolem prosperity, prohlásil na Slovensku Klaus
Klaus svou kritiku na adresu senátorů pronesl během své cesty na Slovensku. Tam mu Sdružení slovenských podnikatelů udělilo ocenění za přínos k rozvoji podnikatelského prostředí. Končící český prezident si při té příležitosti nenechal ujít příležitost, aby kritizoval Evropskou unii.
"Evropská unie není symbolem prosperity," řekl a dodal, že v současnosti "žijeme v postdemokracii".
Zároveň odmítl obavy z případných negativních dopadů opuštění eurozóny některou ze zemí platících eurem. O této možnosti se spekulovalo v souvislosti s finanční krizí, která zasáhla silně zadlužené státy. Podle Klause právě Česko a Slovensko po rozpadu společného státu na konci roku 1992 dokázaly, že měnovou odluku lze uskutečnit. "My jsme demonstrovali, že to možné je. Podmínkou je, aby se to udělalo organizovaně," řekl.
Ocenění Klause sdružení zdůvodnilo mimo jiné tím, že se v Československu po pádu komunismu v roce 1989 zasloužil o přechod od centrálně plánovaného hospodářství k tržní ekonomice. "Bez Klause by se ekonomická transformace uskutečňovala méně přímo. Je (Klaus) symbolem transformace, z které těžilo i Slovensko," řekl prezident sdružení Ján Oravec. Klaus stál za hospodářskými reformami coby federální ministr financí a poté český premiér.
Jiné ocenění ale Klaus na Slovensku nezískal, přestože se spekulovalo, zda nedostane stejné nejvyšší slovenské vyznamenání - Řád bílého dvojkříže, jaké obdržel jeho předchůdce Václav Havel (více zde).
